„Ekonomické prostředí se nezměnilo nijak razantně, rozhodně ne ve srovnání s nástupem krize. Většina ekonomik v Evropě se pozvolna vzpamatovává, což se odráží i na rostoucím optimismu spotřebitelů a investorů. Pozitivní dopad na bankovní sektory však bude velmi omezený, a to z řady důvodů včetně nákladů regulace, nízkých úrokových sazeb či silné konkurence,“ říká Zdeněk Tůma, partner odpovědný za služby pro finanční sektor, KPMG Česká republika.
Mezi bankéři vládne optimismus
Celková ekonomická situace v zúčastněných zemích se v roce 2013 do určité míry zhoršila vzhledem ke zpomalení růstu HDP, v letošním i příštím roce však výsledky slibují příznivější vývoj ekonomiky. To potvrzuje i poslední prognóza České národní banky předpovídající české ekonomice pro letošek i příští rok růst o 2,5 procenta. Pozitivní očekávání se již promítlo především do současného hodnocení bankovního sektoru c regionu. Bankéři vnímají situaci optimističtěji než před dvěma lety. Tehdy přibližně 66 procent respondentů hodnotilo ekonomickou situaci jako horší než v uplynulém roce a pouze 13 procent konstatovalo zlepšení situace. V současné studii se 30 procent respondentů domnívá, že se situace zhoršila, zatímco 40 procent je přesvědčeno o opaku.
Dojde k růstu ziskovosti?
„Zhruba 70 procent dotázaných bankéřů ve střední a východní Evropě očekává, že v roce 2014 budou příjmy v bankovnictví alespoň srovnatelné s příjmy z roku 2013, a 45 procent se domnívá, že je dokonce předčí. V roce 2015 očekává srovnatelné výsledky 76 procent respondentů a téměř polovina se domnívá, že budou bankovní příjmy v tomto roce ještě vyšší. V tomto směru jsou čeští bankéři opatrnější,“ komentuje výsledky Zdeněk Tůma. Maďarští bankéři jsou opět pesimističtější než jejich kolegové z ostatních zemí. Oproti tomu ředitelé bank z Balkánského poloostrova, zejména pak Slovinci, mají o budoucím vývoji nejoptimističtější představy.
REKLAMA
Úspory nákladů, nebo investice?
I přes panující optimismus banky ve střední a východní Evropě prosazují úspory nákladů. „Upřednostňování úspor však není tak výrazné, což svědčí o tom, že se banky nacházejí někde na půli cesty mezi úsporami a investicemi zaměřenými na dlouhodobý růst. Český bankovní sektor je v tomto srovnání nyní spíše již na straně investic do budoucna,“ říká Zdeněk Tůma.
Za nejdůležitější faktor, který bude v následujícím období bankovní sektor nejvíce ovlivňovat, považují bankéři efektivní regulaci. Ta podle nich jejich podnikání velmi ztěžuje. Významnou roli hrají zpřísněné bankovní předpisy a jejich následný dopad na podnikání bank. K dalším podstatným faktorům patří rostoucí míra investic do ekonomiky a zvýšená spotřeba domácností. Počet respondentů, kteří považovali investice za důležité, se v porovnání s poslední studií snížil nejvíce, a to o šest procentních bodů. Namísto něj se o dva procentní body zvýšil význam silné spotřeby domácností.
Menší důležitost nyní bankéři přikládají měnové politice. Podle nich má na bankovní sektor mnohem větší dopad vývoj trhu. Vládní výdaje za účelem stimulace ekonomiky jsou považovány za nejméně efektivní.
REKLAMA
Budoucnost je v nových produktech
Příslib zdárné budoucnosti podle bankéřů závisí na úspěšném vývoji nových produktů s využitím moderních technologií. Důležitost bankéři přikládají zejména službám šitým na míru, jednoduchým bankovním produktům a novým platebním systémům. Výzvu představuje také úspěšná digitalizace nebo předcházení kyberkriminalitě. Více než 50 procent bankéřů plánuje zvýšit investice do vývoje nových produktů. Proti proudu jdou jen čeští a rakouští bankéři, kteří plánují investice do nových produktů ve výrazně menším rozsahu.
