2017: stav evropského retailového bankovnictví

Praha, červenec 2017 – V roce 2016 pokračovala evropská ekonomika ve svém oživení. Pozorujeme již běžný, ale omezený nárůst HDP napříč všemi zeměmi. Postupně se lepšící situace na trhu práce, nízké ceny ropy a rostoucí disponibilní příjem vytváří vhodnou kombinaci pro růst poháněný domácí poptávkou.

Retailové banky dosáhly slušného nárůstu vkladů i úvěrů navazující na trend posledních let, ale ani tento pozitivní scénář nevedl ke zlepšení výsledků evropských retailových bank. Výnosy klesly o 4 % v porovnání s rokem 2014. Pokračující kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky (ECB) a nové regulace, jako například v oblasti poplatků za platby kartami, dopadly na ziskovost sektoru retailových bank v Evropě. Pro řadu bank je náročné reagovat a upravovat svůj obchodní model s ohledem na nové digitální výzvy, které ovlivňují celý sektor. Navíc ziskovost bank v jižní a východní Evropě ovlivnily rezervy a opravné položky.

Nicméně některé z bank dokázaly změnit svůj přístup a staly se našimi letošními šampióny. Ukázaly, že je možné vystoupit z řady a předčit ostatní, pokud najdete způsob, jak si osvojit neustále se měnící prostředí.

Výkonnost retailových bank

Pro pochopení změn v retailovém bankovnictví se A.T. Kearney, stejně jako v předchozích vydáních Retail Banking Radaru, soustředila na šest ukazatelů, které ilustrují zásadní témata sektoru.

^REKLAMA

Pro evropské retailové banky je 2016 rokem, kdy pět z šesti ukazatelů A.T. Kearney Retail Banking Radaru vykázalo pokles v porovnání s rokem 2015:

• Výnos na klienta
• Cost-to-income ratio
• Zisk na klienta
• Rezervy a opravné položky vůči celkovému příjmu
• Úrokové výnosy vůči celkovému příjmu

Cost-to-income ratio rostlo o 1% a dosáhlo v průměru hodnoty 64%. To naznačuje, že banky mají obtíže s významným snížením nákladů, a to i přes řadu úsporných opatření. Rostl pouze příjem na zaměstnance, v čemž se odráží způsob, jakým banky realizovaly svoje plány.

Rozdíly mezi zeměmi v evropském retailovém bankovnictví zůstávají značné 

Výnosy na klienta ve většině evropských retailových bank značně poklesly. Především to platí pro banky ve Španělsku a Itálii, kde pozorujeme propad o 8,6, resp. 6,6 procent.

Naopak musíme vyzdvihnout banky v Turecku, Švýcarsku a Polsku, které se tomuto negativnímu trendu vymkly nejvíce.

^REKLAMA

Co se týká výnosů na zaměstnance, banky ve Spojeném království a v Beneluxu udělaly největší skok v produktivitě během uplynulého roku, deset, resp. dvanáct procent, a to i přes mírný pokles výnosů. V cost-to-income ratio je velký rozdíl mezi průměrnými a nejlepšími bankami. Španělské, skandinávské a turecké banky jsou pod úrovní 55 procent. Naopak mezi země s nejvyšším cost-to-income ratio patří Rakousko, Německo a Francie.

Slovenské banky zvýšily výnos na klienta

Slovenské banky stejně jako evropské zaznamenaly výrazný nárůst vkladů a úvěrů, ve kterém výrazně překonaly ty české. Na rozdíl od nich však toto nedokázaly přetavit ve významnější nárůst příjmů, kde pozorujeme spíše stagnaci. Toto však s ohledem na klesající počet klientů, kteří konsolidují své úvěry a účty do menšího počtu finančních ústavů, stačilo slovenským bankám k téměř 5% růstu výnosu na klienta.

Co se týká nákladů slovenských bank, i přes třetím rokem klesající počet bankovních zaměstnanců rostly provozní náklady téměř shodně s výnosy. Cost-to-income ratio tak zůstalo těsně pod hranicí 52 %, na úrovni roku 2015. Kde však došlo k významné změně napříč trhem jsou rezervy a opravné položky, které rostly o více než 40 %. Současné rezervy a opravné položky jsou přes 19 EUR na klienta, což je ve srovnání s českými bankami více než dvojnásobná úroveň, vůči celkovým výnosům bank se pak dostáváme dokonce na trojnásobek.

Pro vice informací se podívejte na kompletní Retail Banking Radar report.

Co nás čeká dále?
2017 Retail Banking Radar je doplněný o scénáře, které jsou popsány ve třech tržních změnách v sektoru evropského retailového bankovnictví:

1. Open banking. Další a další třetí strany vstupují do bankovního a platebního ekosystému a dokázaly oslovit značné objemy koncových klientů retailových bank.
2. Neočekávané změny v globálním měřítku. Polické otřesy z Brexitu a nedávných voleb ve Spojených státech se promítají do omezení investic a důvěry.
3. Vzestup obrů. Jeden z digitálních obrů využívá svoji pozici, aby podstatně narušil současný stav na trhu finančních služeb.

Také pozice fintechů se za poslední tři roky významně změnila: chatboti a umělá inteligence se stávají oblíbeným způsobem, jak zlepšit klientskou spokojenost a decentralizace, například na bázi blockchainu, by mohla spustit novou vlnu technologií a fungování finančních služeb obecně.

A.T. Kearney předvídá rozvoj tří typů fintechů:

• Start-up bankám jako třeba N26 se dostává více a více pozornosti a některé trhy budou čelit vlně nové konkurence. Například Monzo, britská start-up banka, získala 200 tisíc uživatelů během 18 měsíců.
• Přes partnerství s tradičními bankami dokáží nektěré fintechy urychlit digitální transformaci již zavedených bank.
• Ostatní fintech bude bojovat o své místo v oblasti transakčního bankovnictví, mezi příklady patří Klarna, Transferwise a Revolut. Jejich oblast působení by se však mohla posunout i ke komplexní nabídce bankovních služeb.

Více detailů o fintechu naleznete v 2017 Retail Banking Radar.

Jak by měly banky reagovat?

Banky nemohou pouze pokračovat, ale musí se vypořádat se současnými i budoucími výzvami. Pomoci jim mohou příklady těch, kteří již uspěli. Současná struktura výnosů může být ohrožena open-bankingem, ekonomická nejistota bude pokračovat, technologické společnosti mohou zvýšit svoji aktivitu v poskytování finančních služeb a tyto změny se mohou promítnout i do dalších tlaků na náklady. Otevřenost vůči novým řešením a ochota se změnit bude pro banky zásadní, aby se ochránily před všemi zmíněnými hrozbami a naopak využili příležitostí, které z nich plynou.

Tisková zpráva: A.T. Kearney