CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

14. 12. 2015

0 komentářů

Subjekty:

Úsporná opatření nefungují, někdy však ano

 


 

  • Irsko se nadšeně zotavuje, růst HDP je silný

  • Pro zotavení je nutná politická vůle k reformám

Globální recese, ze které vzešla evropská dluhová krize, způsobila, že mezinárodní věřitelé zavedli přísná úsporná opatření na země, které požadují finanční pomoc, což příliš nepotěšilo trhy, odborníky ani řadu ekonomů. Ti tvrdí, že úspory trápení jen prodlouží a obviňujícím prstem ukazují na věřitele, zejména Německo.

Pokud se podíváme například na Řecko, má tento argument určitý smysl, alespoň na první pohled. Po sedmi letech recese zůstává nezaměstnanost neúnosně vysoká na 24,6 % (září) po malém snížení z maxima na 27,9 %, a HDP ustrnulo na meziročním růstu o 1,1 % a zůstává i nadále 27 % pod maximem z poloviny roku 2007.

Jsou tu však i země, kde se situace výrazně zlepšila, např. Portugalsko a Španělsko, avšak žádná nevyčnívá tolik jako Irsko. Irská bankovní krize měla na ekonomiku vážné dopady, HDP spadlo o 11,2 % během dvou let, zatímco nezaměstnanost vyletěla z méně než 5 % na téměř 15 %.

REKLAMA

Irské banky si během období bubliny na realitním trhu napůjčovaly v zahraničí a zmrazení úvěrů vedlo k vytvoření zákona o úvěrových institucích v roce 2008 a následné rekapitalizaci Bank of Ireland a Allied Irish Bank, a nakonec v listopadu roku 2010 k přímé žádosti o finanční pomoc ve výši 85 mld. euro. Přísná úsporná opatření způsobila značnou nespokojenost mezi odborníky, politiky i laickou veřejností, avšak výsledky, jakých ekonomika od té doby dosáhla, si zaslouží pozornost.

Možná, že otázka ekonomiky a jejího fungování nespočívá jen v tom, zda úsporná opatření zavést nebo ne. Není od věci podívat i na další faktory, například na vůli vládních činitelů v zachraňované zemi řešit klíčové problémy a zavádět reformy.

Zdá se, že třeba způsob, jakým situaci řešil Island, se vyplatil. Nyní má Island HDP o 2,9 % vyšší než bylo maximum v roce 2007 (po 12% propadu) a nezaměstnanost je na pouhých 2,6 % oproti méně než 1 % v roce 2007 a více než 10 % v roce 2010.

To však neznamená, že je to jediný způsob, což dokazuje Irsko. Tam HDP roste stabilně od roku 2010 a nyní je o 7,3 % výš, než bylo předchozí maximum, a 20,8 % (!) nad úrovní při propadu koncem roku 2009. A to i přesto, že vládní výdaje jsou téměř o 8 % pod maximem.

REKLAMA

Strukturální reformy v Irsku zahrnují restrukturalizaci bank, jejichž rozvahy se díky tomu zúžily, i když tato otázka ještě zdaleka není uzavřená, konsolidaci veřejných financí a podporu konkurenceschopnosti. V období před krizí výrazně rostl export, ale mzdy rostly ještě rychleji, což vedlo k deterioraci konkurenceschopnosti.

To se nyní obrátilo (viz graf výše) a export opět výrazně roste. Konsolidace veřejných financí – schodek rozpočtu se letos snížil na méně než 3 % (předpověď) z více než 10 % v každém roce za období 2009–2011 – každopádně vyvíjí tlak na domácí poptávku, ale společně s ekonomikou se oživila i důvěra spotřebitelů.

Spotřebitelé mají větší důvěru než za posledních mnoho let, ve skutečnosti důvěra brzy vzroste nad úroveň, kterou jsme zaznamenali během největšího rozmachu bubliny. Firmy jsou také spokojené s PMI, které se běžně vyskytují nad 50, jak ve výrobním odvětví, tak i v sektoru služeb, irský státní dluh vůči HDP se snížil na (stále vysokých) 107 % z předchozích 120 % a přebytek běžného účtu je okolo 5 % HDP oproti podobně vysokému schodku v roce 2008.

Předpokládá se, že irský HDP poroste v příštích letech stabilním tempem, což znamená nižší schodek, nižší nezaměstnanost a více obchodu.

Když si po větší část desetiletí žijete nad poměry to, co je třeba kritizovat a zlepšit, je strukturální uspořádání ekonomiky. Některé země, jako je Irsko nebo Pobaltské republiky a do určité míry i Portugalsko a Španělsko, to pochopily – i když míra reakce se samozřejmě liší. A některým to nedošlo. Úsporná opatření s tím nemají moc co dělat.

Mads Koefoed, vedoucí makroekonomické strategie Saxo Bank

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *