Studie Allianz o udržitelnosti důchodových systémů odhalila značná rizika. Česko si pohoršilo

„Dobrá pozice na žebříčku nutně neznamená, že občané dané země mají přímo štědré důchody, ale napovídá, že stávající penzijní systém tohoto státu bude funkční i v budoucnosti, dojde-li k předpovídaným demografickým změnám,“ vysvětlila vedoucí autorka studie Renate Finke. K těmto šťastným zemím ale podle Allianz Česko nepatří.

Ze srovnání 50 států vyšla nejlépe Austrálie, za ní se umístilo Švédsko a na třetím místě skončil Nový Zéland. Naopak nejhůře dopadlo Thajsko, které ve sledovaném období postihly ničivé povodně, a penzijní reforma tak na čas ztratila prioritu. Špatně dopadla i Brazílie, která skončila na druhém nejhorším místě, a dobře neskončilo ani vysoce rozvinuté Japonsko, které obsadilo pozici těsně před Brazílií.

Úspěšné země stavějí na soukromém penzijním pojištění

Za vznikem Žebříčku udržitelnosti penzí stojí komplexní metodologie. Odborníci z Allianz zkoumali jak očekávané demografické změny, tak stav veřejných financí daných zemí a formu jejich penzijního systému. Umístění Japonska na třetím místě od konce dokazuje, nakolik je udržitelnost penzijních systémů skutečně závislá na prognózách demografického vývoje. Japonsko má totiž jednu z nejstarších populací na planetě a její stárnutí rychle pokračuje.

„Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu důchodců v poměru k lidem v produktivním věku je již dnes jasné, že soukromé pojištění či spoření na penzi bude v systému udržitelného zajistění starobních důchodů hrát stále větší roli,“ uvedl ředitel úseku produktového managementu Allianz pojišťovny Libor Novák. Tento model je už dnes značně rozvinutý v Austrálii i dalších zemích, které se nacházejí na vrcholu žebříčku.

^REKLAMA

Podstatnou roli v případě špatného umístění Japonska, ale i poklesu České republiky na žebříčku, však kromě stárnutí populace hrál také rychle narůstající státní dluh. Pro představu – v poměru k výši hrubého domácího produktu stoupl ten český mezi roky 2007 a 2012 o téměř 20 % a přiblížil se tak k 50 % HDP. Přitom už v roce 2010 tvořily náklady na důchody pro české občany více než 9 % HDP.

Co se České republiky a jejích sousedů týká, obě německy mluvící země si pohoršily. Spolková republika, která v žebříčku z roku 2011 zaujala 19. místo jako dnes Česko, spadla na 23. pozici. Hned za ní se umístilo Rakousko, které zaznamenalo pád o tři příčky. Polsko skončilo těsně za Českem a umístilo se jako 20., stejně jako v předchozím období. Nejhůře ze sousedních zemí ČR dopadlo Slovensko, i když si o tři místa polepšilo a dnes je na 32. místě. Z regionu střední, východní Evropy a Pobaltí se nejlépe daří Litvě, která se dostala do první desítky. Skončila devátá. (Pozn.: Do srovnání nebylo zahrnuto šest zemí, se kterými letošní studie pracovala poprvé.)

Na náhlé hospodářské výkyvy typu hospodářské krize, které udržitelnost důchodových systémů značně ovlivňují, se lze připravit jen velmi obtížně. Stárnutí populace je však dlouhodobým trendem, na který Allianz jako globální poskytovatel finančních služeb opakovaně upozorňuje právě v souvislosti s udržitelností penzijních systémů.

Z dlouhodobých výsledků studie je už v některých případech patrné, že snahy o penzijní reformy přešly od plánování k praxi. Například Řecko po zavedení přísných opatření poskočilo o šest míst vzhůru. Podobného úspěchu při pohybu na žebříčku dosáhlo i Irsko, Lucembursko, Rumunsko, Singapur, Turecko a USA.