„Investicí ve smyslu udržení hodnoty je v důsledku každý kvalitní šperk s drahými kameny. Ideální jsou větší šperky, protože cena větších a kvalitnějších kamenů roste rychleji a je i méně volatilní. Například cena 4karátového diamantu nejvyšší kvality a barvy vzrostla během dvaceti let na více než dvojnásobek,“ komentuje Ľubomír Macek, projektový manažer šperkařské firmy ALO diamonds a dodává: „Kromě kamenů a zlata hraje roli i design a umělecká hodnota.“
V otázce materiálů, dle výzkumu, jednoznačně vede bílé zlato nad ostatními materiály, celkem jej preferuje 47 % respondentů a 65 % upřednostňuje brilianty před dalšími drahými kameny. To kopíruje celosvětový trend preferencí šperků s bílými diamanty a bílým či růžovým zlatem. Populární je i kombinace perel s bílým zlatem v náhrdelnících.
Pokud je šperk vyšší ceny pořizován jako investice, zvolena bývá nejčastěji sada šperků, například náušnice s přívěskem. Tu by koupilo 47 % dotazovaných, kteří by šperky pořizovali kvůli investičnímu záměru. Prsten považuje za vhodnou investici 40 % Čechů. Důležitými atributy při výběru dražších šperků je kvalita zpracování, garance kvality materiálu (certifikát, punc) a doživotní záruka na zpracování či čištění šperků.
„Každý šperk s drahými kameny by měl mít certifikát výrobce ověřený nezávislým soudním znalcem. U šperků s většími drahými kameny, například s diamanty nad 1 ct, by měl zákazník k šperku, kromě takovéhoto osvědčení, obdržet i mezinárodní certifikát k drahokamu vydaný uznávaným světovým gemologickým ústavem. Ten obsahuje všechny parametry – nákres, rozměr a další desítky údajů, včetně čísla mezinárodního certifikátu. Gemelogické instituty začaly číslo certifikátu mikroskopicky laserem vypalovat na rundistu kamene, samozřejmě tak, aby nedošlo ke zhoršení jeho optických vlastností, a tak je dnes možno drahý kamen k certifikátu jednoznačně přiřadit. Je dobré dopředu se poradit s odborníky, jak je ten který gemologický ústav hodnověrný a v jaké míře údaje v jeho certifikátech odpovídají realitě,“ radí Ľubomír Macek.
Dotazovanými byli Češi ve věku 25 – 55 let, z měst nad 5 000 obyvatel, s čistým měsíčním příjmem domácnosti vyšším než 40 tisíc korun. Odpovídalo 500 respondentů.
REKLAMA
