Růst nezaměstnanosti v USA a EMU může přinést expanzivní odpověď Fedu a ECB

Přibližme si nejprve situaci v USA, kde v pátek zveřejněná data z trhu práce potvrdila, že efekt teplé zimy se nejenže vyčerpal, ale nyní má zřejmě přesně opačný účinek. Pracovní místa, která zřejmě díky teplejšímu počasí na přelomu vznikala, jsou nyní zčásti odbourávána a tak se obrázek trhu horší. Samozřejmě, že svůj podíl na pomalejším růstu zaměstnanosti může mít eurokrize, a to přesto, že USA vyvážejí do měnové unie jen zlomek své produkce. Americká ekonomika tak spíše může pociťovat nákazu z eurozóny skrze zpřísnění finančních podmínek, které je manifestováno ve zvýšených rizikových prémiích.

Pojďme nyní do Evropy, resp. do eurozóny, kde od pátku máme k dispozici nová data ohledně zaměstnanosti – byť teprve za duben. Po březnové revizi (směrem vzhůru) se míra nezaměstnanosti v měnové unii ocitla na historických maximech – 11 %. Kromě tohoto smutného rekordu přitom zarazí neuvěřitelná míra divergence mezi Německem a periferiemi. Zatímco v Německu míra nezaměstnanosti propadla na nový rekord (5,4 %), pak ve Španělsku a Řecku se pohybuje na úrovni 24,3 %, resp. 21,7 %.

Nová data z trhu práce jsou nepochybně důrazným vzkazem pro tvůrce hospodářské politiky v USA i v eurozóně. Těmi, kdo na ně budou muset reagovat v první linii, jsou centrální banky. V jejich případě to může být velmi brzy – dokonce již tento tuto středu, resp. ve čtvrtek. Tento den totiž zasedá bankovní rada ECB a podle našeho názoru je nový prezident Draghi dost akceschopný na to, aby instituce pod jeho vedením snížila oficiální úrokovou sazbu na nové historické minimum (0,75 %). Ve čtvrtek pak bude shodou okolností mluvit na téma ekonomického výhledu šéf Fedu Ben Bernanke a není vůbec vyloučeno, že bude chtít trhům vzkázat, že bilance americké centrální banky může dodat ekonomice další expanzivní stimul již na konci června.

Jan Čermák
Analytik ČSOB