11. 02. 2020
Růst emisí v energetice se zastavil
„Pokles emisí ve vyspělých ekonomikách byl kompenzován růstem emisí ve zbytku světa. Přesto lze říct, že nová opatření na snižování produkce oxidu uhličitého v energetice začínají fungovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Investice do změny energetického mixu ve vyspělých zemích světa sebou přináší astronomické náklady, které se dříve či později projeví ve vyšších cenách energií nebo ve vyšším zdanění občanů a firem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) publikovala nová data. Ta dokládají, že se v loňském roce zastavila celková produkce emisí oxidu uhličitého související s produkcí energie na úrovni 33 miliard tun. K tomuto výsledku přispělo více faktorů. Patří mezi ně investice v energetice ve vyspělých zemích. Rovněž k tomuto výsledku napomohl nižší hospodářský růst v Číně a příznivé počasí.
Vyspělé ekonomiky v posledních letech masivně investovaly do přechodu z konvenčních na obnovitelné zdroje energie. V rámci konvenčních zdrojů byl patrný posun od uhlí směrem k zemnímu plynu. Díky těmto investicím došlo v loňském roce ke snížení emisí v Evropské unii o 160 milionů tun oxidu uhličitého. Spojené státy zaznamenaly pokles emisí o zhruba 140 milionů tun. Pozadu nezůstalo ani Japonsko, kde došlo k poklesu emisí o 45 milionů tun oxidu uhličitého.
Emise v energetice se ve vyspělých zemích vrátily na úroveň z konce osmdesátých let minulého století, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než dnes. Ve zbytku světa však emise vzrostly o téměř 400 milionů tun. Téměř čtyři pětiny růstu emisí pocházelo ze zemí v Asii.
REKLAMA
Čínské emise oxidu uhličitého rostly pomalejším tempem než v předchozích letech. To bylo způsobeno snížením ekonomického růstu na nejnižší úroveň za 29 let. Podobný efekt byl zaznamenán i v dalších zemích, kde došlo ke snížení růstu hospodářství. V Indii poprvé od roku 1973 klesla výroba elektřiny z uhlí. To však bylo kompenzováno vyššími emisemi v dopravě.
Nezanedbatelný efekt na produkci emisí v energetice mělo v loňském roce počasí. V mnoha zemích světa ho lze hodnotit jako příznivé, protože vedlo ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Příznivé počasí mělo rovněž vliv na snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
