Na straně příjmů státního rozpočtu (které se meziročně zlepšily o 47 mld. Kč) byl stěžejní silný růst ekonomiky a trhu práce. Ten se projevil nejvíce na růstu inkasa daně z příjmu korporací (na celostátní úrovni +17,2 mld., 11,7 %), daně z příjmů zaměstnanců (+18 mld., 11,7%) a samozřejmě pojistného na sociální zabezpečení (skoro +24 mld.). V důsledku silného růstu poptávky domácností se zvedlo se inkaso DPH – na celostátní úrovni o 5,4 %. To sice MF ČR pokládá také za důsledek „efektivnějšího výběru daní“, mám však za to, že vzhledem k meziročnímu růstu (nominálních) maloobchodních tržeb v roce 2016 o cca. 6 % je to z primárně odraz ekonomiky.
Výdaje státního rozpočtu se propadly o 77,5 mld. Kč (6 % r/r), šetřivostí MF ČR to ale rozhodně nebylo. Běžné výdaje naopak vzrostly o 1,2 %, zejména díky platům (+5,4 %); nejsilněji rostoucí kategorií (absolutně i relativně) běžných výdajů byl příspěvek do Státního zemědělského a intervenčního fondu (+36,4 %, + 10 mld.). Z objemově významných běžných výdajů poklesly pouze výdaje na obsluhu dluhu (-12,5 mld., –23,6 % r/r). Kapitálové výdaje se, na rozdíl od běžných, dramaticky propadly – o téměř 91 mld. korun. Důvodem byl pokles transferů na dopravní stavby (-27,6%), podnikatelským subjektům (-76,1%) atd.
I z letmého pohledu je zřejmé, že přebytek roku 2016 je výsledkem dokonalé rozpočtové bouře a že se takový výsledek určitě jen tak nezopakuje. Zaprvé, ekonomika a zejména trh práce se už takovým tempem, jako v letech 2015 a 2016 v letošním roce určitě nezlepší (nezaměstnanost je u nás nejnižší v EU). Zadruhé, náklady na obsluhu dluhu zcela určitě letos neklesnou, spíše mírně porostou. Zatřetí, propad kapitálových výdajů, způsobený pomalejším čerpáním peněz z EU a nedostatkem infrastrukturních projektů (zastaralé posudky EIA), krajně nežádoucí a zrcadlí spíše neschopnost vlády než její spořivost. A navíc – rok 2017 je rokem volebním…
Jinými slovy: letos se ČR vrátí k obvyklému deficitu a zůstane v něm. Když budeme v roce 2020 hodnotit rozpočtovou desetiletku, bude rok 2016 pouhou aberací.
Martin Lobotka, hlavní analytik Consequ
REKLAMA