03. 11. 2017
Rozhodnutí bankovní rady zvýšit repo sazbu ČNB o čtvrtprocentního bodu na úroveň 0,50 % je v souladu s očekáváním trhu
Rozhodnutí bankovní rady zvýšit repo sazbu ČNB o čtvrtprocentního bodu na úroveň 0,50 % je v souladu s očekáváním trhu. Překvapivé není ani rozhodnutí zvýšit Lombardní sazbu na 1,00 % a ponechat diskontní sazbu beze změny na úrovni 0,05 %.
ČNB zvýšením svých úroků reaguje na vývoj v české ekonomice, konkrétně na růst inflačních rizik.
Dnešní rozhodnutí ČNB je v souladu s očekáváním finančních trhů, proto lze čekat, že bezprostřední reakce kurzu koruny nebude výrazná.
Vývoj v české ekonomice volá po dalším zpřísňování měnových podmínek a trh tak bude bedlivě sledovat dnešní tiskovou konferenci bankovní rady a náznaky, kdy se dočkáme dalšího zvýšení úroků a jak rychle sazby porostou v roce 2018.
Případnou druhou vlnu reakce by ale mohla vyvolat tisková konference bankovní rady, zejména pokud by ČNB naznačila, že další růst úroků může přijít již na příštím zasedání v prosinci.
Pro tuto chvíli osobně předpokládám, že repo sazba ukončí letošní rok na úrovni 0,50 %, tedy že k dalšímu zvýšení svých úroků ČNB přistoupí až na únorovém zasedání.
Pro konec roku 2018 očekávám repo sazbu na úrovni 1,00 %, je zde ale riziko i výraznějšího růstu sazeb ČNB: hodně bude v tomto ohledu záviset na vývoji kurzu koruny.
Finanční trh nyní bude s velkou pozorností sledovat tiskovou konferenci bankovní rady, na níž budou prezentovány i hlavní závěry čerstvé čtvrtletní prognózy ČNB. Trh zde bude hledat odpověď na otázku, kdy ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení svých úroků: zde již na prosincovém zasedání anebo až v roce 2018, a jakou úroveň úrokových sazeb ČNB předpokládá pro rok 2018.
Co se týče širšího dopadu růstu sazeb ČNB, tak každá centrální banka zvyšuje své úroky s cílem přispět k růstu úrokových sazeb napříč příslušnou ekonomikou a s vědomím, že kurz národní měny v reakci na vyšší sazby pravděpodobně posílí. V reáliích české ekonomiky lze předpokládat, že úroky z bankovních úvěrů i vkladů sice v následujících měsících a čtvrtletích porostou, nicméně lze očekávat jen pozvolný růst ze stávajících velmi nízkých úrovní. Toto konstatování platí například jak o spořících účtech, tak o úrocích z hypotečních úvěrů. Koneckonců, ČNB svými kroky neusiluje o nějaký prudký zlom ve vývoji české ekonomiky: centrální bance jde primárně o ztlumení inflačních tlaků. Samozřejmě: hypotéky se prodraží a růst sazeb sám o sobě bude tlačit banky k vyšší obezřetnosti při poskytování nových hypotečních úvěrů, neznamená to však, že by dnešní rozhodnutí ČNB mělo vést k zastavení stávajících trendů na tuzemském trhu nemovitostí. Obdobně, úspory i nadále ponesou záporný reálný úrok.
REKLAMA
Pro českou korunu je růst úroků ČNB samozřejmě faktor, jenž ji bude tlačit k dalšímu posílení k ostatním měnám, zejména v kombinaci s tím, jak ECB udržuje v eurozóně i nadále velmi uvolněné měnové podmínky. Právě rozevírající se nůžky mezi politikou ČNB a ECB otevírají pro rok 2018 prostor pro další posílení koruny vůči euru. Pro připomenutí: koruna je letos nejvíce posilující měnou, vůči euru posílila od počátku roku k dnešnímu dni (tedy před samotným rozhodnutím bankovní rady) o 5,7 procenta. Další posílení kurzu koruny je ostatně součásti strategie ČNB, jak zpřísnit měnové podmínky v české ekonomice: v boji proti inflačním tlakům mají pomoci jak vyšší úrokové sazby, tak silnější koruna.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE