12. 12. 2018
Pravděpodobnost divokého brexitu roste, jak zranitelný je obchod ve střední Evropě?
Čtvrteční návrat do Bruselu Therese Mayové závidí asi málokdo. Angela Merkelová sice “empaticky” podotkla, že se jí bude snažit pomoci. Těžko ovšem říct, jak by to mohla udělat. Stejně jako většina evropských politiků se s ní možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté “rozvodové” smlouvě nic nezmění. Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.
Náš zátěžový scénář počítá s poklesem finální poptávky po zboží z EU na britském trhu o 25 %. Používáme světové input-output tabulky, pomocí kterých se snažíme dostopovat skutečný dopad takového šoku na konkrétní země a odvětví. Vadou na kráse tohoto přístupu je, že nepočítá s tím, že by brexit změnil, kde a jakým způsobem se finální produkce vyrábí (tomu lze věřit spíše v krátkém období). I tak je ale tato analýza cennější než čisté porovnání expozice skrze hrubé exporty, které vůbec nerozlišují mezi vývozem určeným pro finální poptávku a vývozem mezi-vstupů určených pro další reexport.
Co jsme tedy zjistili? Pokud by brexit vedl k poklesu finální poptávky po zboží z celé EU o 25 %, viditelný efekt by pocítily všechny země ve střední a východní Evropě. Míra bolesti by se ale výrazně lišila. Nejvíce postižené by bylo Slovensko – více než -0,40 % na hrubé přidané hodnotě za celou ekonomiku, což je druhý nejhorší výsledek v EU hned za Irskem. Relativně vysoký dopad do ekonomiky především skrze odvětví výroby elektroniky, počítačů a automobilového průmyslu by pocítilo i Česko. Naopak nejslabší zásah by schytalo Rumunsko a především Bulharsko, kde jsou vazby na britskou ekonomiku o poznání menší…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance