12. 10. 2022
Nedostatek čipů nejvíce zasáhl evropské automobilky. Škody mohou být až 100 miliard eur
Hlavní obětí nedostatku čipů se staly v posledních dvou letech automobilky. Podle odhadů pojišťovny Allianz Trade došlo k výpadku přibližně 18 milionů vozidel. Nejvíce se tato krize promítla v Evropě, kde škody analytici odhadují v loňském a tomto roce až na zhruba 100 miliard eur přidané hodnoty.
Výrobci automobilů i jejich dodavatelé na nastupující pandemii reagovali výrazným snížením zásob a objednávek polovodičů. Poptávka po nových vozidlech se nicméně v roce 2020 zotavila rychleji, než se očekávalo. „Bohužel – pro automobilový průmysl – výrobci čipů mezitím přesunuli své výrobní kapacity na koncové trhy s rostoucí poptávkou, tedy zejména počítačů a datových center. Na automobilový průmysl tak zbyly jen nedostačující kapacity,“ vysvětluje důvody přetrvávající krize ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.
V důsledku toho v Evropě klesla výroba automobilů na bezprecedentní minimum 13 milionů vozidel. „Základní příčiny poklesu jsou sice velmi podobné, nicméně mezi jednotlivými regiony panují velké rozdíly ve výkonnosti. Když srovnáme registrace vozidel a kapacity výroby čipů, vidíme jasnou korelaci. Ta ukazuje, jak důležitá je lokální výroba polovodičů pro odolnost automobilového průmyslu,“ dodává Palusková. Po známkách zlepšení na konci roku 2021 a začátku roku 2022 navíc bylo oživení výroby opět zbrzděno dalším napětím v dodavatelském řetězci způsobeným výlukami v širším regionu Šanghaje a ruskou invazí na Ukrajinu.
Porovnáním produkce v tomto a loňském roce s rokem 2019 analytici Allianz Trade odhadli, že evropská ekonomika mohla přijít o více než 50 miliard eur přidané hodnoty, tedy 0,4 % evropského HDP. Za předpokladu, že by se produkce v letošním roce dále propadla o 1 %, znamenalo by to další ztráty ve výši přibližně 47 miliard eur. Největší tíhu přitom nese Německo, kde pojišťovna vyčíslila dopady v letech 2021 a 2022 na zhruba 47,5 miliardy eur.
Vzhledem k tomu, že se polovodiče v budoucnosti stanou prakticky všudypřítomné, budou evropské dodavatelské řetězce i nadále v ohrožení. Autonomie v produkci polovodičů je sice prakticky nedosažitelná, pomoc by tedy měla směřovat zejména prostřednictvím cílené podpory. „Ta by se měla zaměřit zejména na segmenty, v nichž je Evropa silným hráčem. Tedy například automobilový průmysl na úkor výroby spotřební elektroniky. Politici by měli dále přijít s takovými pobídkami, které podpoří místní investice na úkor outsourcingu z asijských zemí,“ uzavírá Palusková.