NATO faktor

• „NATO faktor“ je klíčem k pochopení místních politických a ekonomických trendů

• Investoři se musí vyznat v záplavě různě zkreslených zpráv

  Černé pondělí

  Jednou z hlavních překážek odchodu Řecka z eurozóny je NATO. 29. června, kdy vrcholila řecká dluhová krize, se trhy předháněly v tom, kdo lépe odhadne dopad odchodu Řecka z eurozóny, ale jak tehdy řekl John Hardy, „jakýkoli scénář zahrnující řecký odchod […] by se díky geopolitickým motivům mohl stát záležitostí velice dlouhodobou vzhledem k tomu, že USA jsou jednoznačně proti tomu, aby Rusko získalo jakoukoli možnost vrazit klín do sféry vlivu USA/EU.“

  Zatímco řecká sága ještě zdaleka neskončila, podle všeho právě „NATO faktor“ zadržoval kurz EURUSD ve chvíli, kdy existenciální hrozba pro eurozónu ukazovala k paritě. Ještě na přelomu června a července se tento měnový pár i přes zprávy v médiích držel nad vodou. Média hlásala jednu věc a peníze však ukazovaly realitu jinou. V takových momentech se většinou vyplatí naslouchat řeči peněz.

  ^REKLAMA
  

  Velká hra (jednadvacátého století)

  Pro investory ve střední a východní Evropě, tedy oblasti, která od rozpadu Sovětského svazu slouží jako hlavní šachovnice NATO, není možné „NATO faktor“ ignorovat. Od Ukrajiny po Makedonii, Polsko a Pobaltské republiky, vojenská aliance z doby Studené války vrhá dlouhý stín na místní politiku, a politika dále na obchod.

  V prohlášení amerického ministra obrany Wiliama Cohena a předsedy náčelníků generálních štábů Henryho Sheltona před americkým kongresem v roce 1999 po invazi NATO do Srbska byly zmíněny tři hlavní zájmy: zajistit stabilitu ve východní Evropě, zabránit etnickým čistkám a zajistit důvěryhodnost NATO.

  Protichůdné zprávy

  ^REKLAMA
  

  Ti, kdo NATO sledují už dlouho, by možná v rámci seznamu změnili pořadí, ale i po 16 letech jsou si vědomi přetrvávající důležitosti těchto tří cílů. Například na Ukrajině jsou body 1 a 3 stále jednoznačně v pozadí amerického zpravodajství o protestech na Majdanu a jejich důsledcích, ruské anexe Krymu, která představuje jasné a zřejmé ohrožení stability regionu (nebo přátelského vztahu k NATO) a důvěryhodnosti aliance (nebo alespoň schopnosti zabránit špatným výsledkům).

  Během léta například západní zpravodajství opakovaně naráželo na potřebu regionálních cílů NATO; nejen, že Ukrajina NATO podporuje, ale dnešní kyjevské noviny na to odpovídají, že si Ukrajina aktivně přeje stát se členem, protože členství „představuje mocný systém kolektivní bezpečnosti“. 17. srpna napsaly britské noviny Express, že NATO „pevně stojí“ proti stále hlasitějším projevům Ruska. Asi nikoho nepřekvapí, že ruská média tyto zprávy označila za „bezprecedentní a nebezpečné“ manévry.                                                                                                                                                    

  Za Ukrajinou

  Pokud vezmeme stranou jejich osobní přesvědčení, pro investory, kteří jsou s vědomi faktoru NATO ve střední a východní Evropě, je důležité srovnání síly NATO a síly jeho odpůrců (čti: USA a Ruska) a také to, jaké politické a ekonomické pohyby budou následovat po jejich úspěchu nebo prohře.

  ^REKLAMA
  

  Ukrajina je možná tím nejvýraznějším bojištěm současné americko-ruské šachové partie, ale zdaleka
  ne jediným. NATO pozorně sleduje chování vlády v Makedonii, kde hrozí, že po sérii protestů padne vláda premiéra Nikoly Gruevského a existuje zde zřejmý potenciál Skopje přiklonit se k Rusku. V zemích střední a východní Evropy, které jsou s NATO svázány pevněji, je faktor NATO viditelnější ve formě vojenských cvičení. V úterý Severoatlantická aliance aktivovala velicí jednotky v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku, aby posílila obranu kvůli tomu, co litevský ministr obrany nazval „regionálním napětím kvůli ruským zásahům na Ukrajině“, uvádí Defense News prostřednictvím Agence France-Presse. Napětí také vedlo k tomu, že NATO rozmístilo obranný raketový systém v Polsku a Rumunsku a v Baltském moři cvičilo vyloďování, jako odpovědi na potenciální hrozbu okupace Pobaltských republik ze strany Ruska. V podobném duchu uveřejnil Wall Street Journal 19. srpna článek o tom, že Rusko odsoudilo obviněného (obvinění jsou smyšlená, tvrdí WSJ) estonského špiona („bezpečnostního pracovníka“ uvádí WSJ). Na druhé straně se na RT 30. srpna objevil článek s názvem „Agrese je skutečný problém, ne ruská ale ta americká“. Pro investory znamená pokračující bitva diametrálně odlišných zpráv ze zdrojů v Rusku i v NATO jediné: „faktor NATO“ je v tuto chvíli nejdůležitějším prvkem v makroekonomice střední a východní Evropy.

  Chladnokrevný pohled

  Při rozdělování financí zůstává důležitým faktorem, kdo vyhraje. Pokud jde o Řecko, zdá se, že spekulace o tom, že Moskva vyplatí Řecko poté, co opustí Eurozónu, se ukázaly jako zcela nepodložené a zatímco si novináři ve svých článcích hráli na věštce, kurz EURUSD naznačil zachování status quo.

  Na Ukrajině však Rusko nadále drží Krym, zatímco členské státy NATO v reakci na tuto drzost připravují stíhačky a rakety. Řekl bych, že v celém regionu existuje mnoho bodů na cestě mezi „nepříliš důležitým“ Řeckem a „zásadní“ Ukrajinou. Investoři, kteří zvažují investici v tomto regionu, by si měli promyslet, kde na této linii leží jejich bod zájmu.

Michael McKenna, Consulting Editor Saxo Bank