Švýcarská národní banka byla podle svých slov nucena k tomu, aby přistoupila na udržení své měny na určitých hodnotách (momentálně minimálně 1,20 EUR/CHF, ale každý další nárůst kurzu bude vítaný) a chce k tomu využít „neomezené množství prostředků“. První den po vyhlášení války ostatním měnám to zatím pro SNB vypadalo zajímavě,
Ekonomové zatím počítají pozitiva, která budou z tohoto kroku plynout, nejenom švýcarské ekonomice. Podle Jana Čermáka, analytika ČSOB, „je zajímavou otázkou je i to, co vlastně bude SNB nakupovat do svých devizových rezerv, které v důsledku intervencí budou rychle narůstat. Pravděpodobně to budou super bezpečné německé vládní dluhopisy, zatímco rizikové španělské či italské zůstanou na ocet. Jinak řečeno profitovat z rozhodnutí SNB bude německý daňový poplatník. A konečně na své si přijde i střední Evropa. Zkrocením franku se uleví nepochybně maďarským a polským domácnostem, které si v letech 2006-2008 neprozřetelně vzaly půjčky (především hypotéky) ve švýcarské měně.“
Bude to stačit?
Samozřejmě je otázkou, jestli bude navázání na euro stačit. Na jednu stranu je logické, protože Evropská unie je největším obchodním partnerem Švýcarska. Jak ale upozorňuje Karol Pivovarcsy ze Saxo Bank, „Švýcaři si nemohou dlouhodobě dovolit posílení měny ani vůči USD a ani vůči ostatním měnám rozvíjejících se ekonomik, včetně HUF, PLN a CZK. Proto včerejší intervence SNB způsobila oslabení CHF nejen vůči EUR 9%, ale i například vůči USD 8%, JPY 7%, HUF 10% a CZK 9,5%.“
Problém je, že slovní intervence sice mají na trhy vliv, ale pouze omezený a krátkodobý. Samotná SNB má již s intervenováním, a to nejenom slovním, na měnovém trhu své zkušenosti z minulosti, kdy investoři také považovali CHF za bezpečný přístav mezi měnami, ty ale nejsou moc pozitivní. „Zmíním zejména poslední krizi, když mezi březnem 2009 a červnem 2010 SNB intervenovala v hodnotě více než 21 ml. USD. Z dlouhodobého hlediska jim to však zatím moc nepomohlo,“ doplňuje Pivovarcsy.
Také japonská centrální banka, která je jedením z dalších favoritů na podobné kroky, má své zkušenosti s intervencí na trzích, a bohužel také s nijak slavným výsledkem. Japonský jen za poslední rok posílil vůči americkému dolaru o téměř deset procent a posilování měny trvalo poměrně krátce. Stejně to může dopadnout se švýcarským frankem. Také japonská centrální banka se podle všeho chystá na intervence a snižuje své devizové rezervy, kterých bude mít v případě intervence stejně dost.
REKLAMA
Zlato, které je pro mnohé současným jediným bezpečným přístavem pro investory, již nemá tak dobré jméno a přes všeobecné očekávání růstu ceny v úterý klesalo. Možná je to dáno tím, že investoři na krátkou dobu opět uvěřili akciím a nakrátko opustili zlato, ale může to být i znak toho, že zlato má také nejlepší období za sebou. Investoři, kteří nemohou věřit ani zlatu, pak opět budou hledat alternativy, kam investovat. Pokud padne rozhodnutí na některou z měn, mohou být alternativou franku například koruny – a to nejenom česká, ale zejména norská, která je prý největším favoritem.
Pokud se ale tyto měny neosvědčí, mohou se investoři opět vrátit ke franku, který je dnes nejvíce „zlatou“ měnou na světě. Ano, SNB může tisknout franky donekonečna, aby se v tomto směru vyrovnala ECB. Pokud se ale přidá také dolar, kterého se na trhu díky FEDu povaluje také nezanedbatelné množství, pravděpodobně jí dojdou síly. Tak jak se to v minulosti již několikrát stalo.
