Tag: měnová reforma

Venezuela se rozhodla zahájit měnovou reformu a škrtnout u domácí měny bolívaru pět nul. Důvodem je vysoká inflace, která by podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla letos dosáhnout milionu procent.

Jak je možné, že si za císařství mohl prostý selský lid dovolit zapalovat dýmky penězi? A jakou vzácnost dával kmotříček při křtu nemluvňátku do vínku? A kam se poděly na českém území tehdy obíhající stříbrné peníze? Proč o něčem špatném říkáme, že to „stojí za zlámanou grešli“?

Korunu považujeme za svou, platíme s ní, počítáme v ní své úspory, naše rozvahy i výsledovky. Nezapomínáme ale někdy, že je to papírová měna, která se opírá o to, co realizátoři měnové politiky udělají?

Zatímco podle vize prezentované na poštovních známkách mělo jít o dva roky práce a dva stupně k blahobytu, ve skutečnosti to byly roky mezi dvěma měnovými reformami, v divné době znárodňování, očerňování a likvidace soukromého vlastnictví.

Politika slabého kurzu koruny a způsob hospodaření nás přivedl do takových problémů, že se měnová reforma opět stala nevyhnutelnou. Díky politické objednávce uzurpátorů moci bylo prostě vytištěno příliš mnoho peněz, a aby se předešlo inflaci, nastala nutnost tyto peníze „zmrazit“. Jenže tento měnový experiment se v roce 1945 nezdařil a řešení přinesla až další měnová reforma v roce 1953.

Historický příklad první světové války ukazuje, že nedostatky v ekonomice se odráží v inflaci a nástupu černého trhu. Je-li nejhůř, nastupuje řízené hospodářství a přídělový systém. Následné reformy se opírají o zdanění a přerozdělování.