03. 01. 2020
Globální rizika v roce 2020
„Do roku 2020 vstupujeme s celou řadou nedořešených konfliktů, které mohou výrazně ovlivnit kondici globální ekonomiky. Pro hospodářský rozvoj je více než kdy jindy důležité, aby se světoví státníci dohodli na společném postupu v klíčových otázkách. Bez potřebné stability bude zadušena investiční aktivita firem, na které závisí budoucí ekonomická prosperita,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Start nové dekády s sebou přináší četná rizika. Nejvíce se mluví o konfliktech v rámci mezinárodního obchodu, konečné podobě brexitu, předluženosti některých zemí, přísných ekologických limitech či příliš uvolněné měnové politice. Existuje však i celá řada dalších rizik, na které bychom neměli zapomínat.
Podle analýzy Deutsche Bank bychom si v roce 2020 měli dát pozor na pokračující růst nerovnosti mezi bohatými a chudými lidmi. Přílišná nerovnost ve společnosti může vyvolávat konflikty a narušovat stabilitu systému. To s sebou může přinášet ekonomická rizika v podobě stávek a protestů.
Bude-li pokračovat slabý ekonomický růst v Evropě a Asii, může dojít k výraznému posilování amerického dolaru. To by mohlo ovlivnit toky v rámci mezinárodního obchodu a mohlo nepříznivě dopadnout na vyjednávání kolem obchodních válek. Ve Spojených státech navíc existuje riziko takzvaného „government shutdown“, kdy z finančních důvodů může být omezen provoz vládních institucí.
Ve světě nepanuje shoda ohledně zdanění nadnárodních korporací a regulaci technologických firem. Spory mezi jednotlivými státy i uvnitř států samotných navíc může vyvolávat střet mezi ochránci soukromí a zastánci pevné ruky, kteří požadují, aby se lidé vzdali svých svobod ve jménu zvyšování bezpečnosti a boji proti terorismu.
REKLAMA
V roce 2020 může rovněž dojít k poklesu korporátních zisků, což by znamenalo méně peněz na zpětné odkupy akcií a celkové zhoršení výhledů na akciových trzích. Po velmi úspěšném roce 2019 se tak růst na trzích může zastavit. Proti tomuto scénáři hovoří velmi rozvolněná měnová politika, kdy se nevyplatí držet peníze a je lepší nakupovat aktiva. Ocenění některých aktiv však můžeme již nyní označit za zjevně nadhodnocené.
V Austrálii, Kanadě či Švédsku může dojít k propadu cen nemovitostí. Nadále může docházet ke zhoršování ratingů vybraných firem, které budou přeřazovány do spekulativního pásma. Rovněž může docházet ke stagnaci automobilového průmyslu, který je svázán příliš přísnými ekologickými limity. Ty nutí automobilky, aby investovaly do elektromobility, která prozatím není příliš výnosná.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
