Výprodeje přiživily středeční výroky maďarského guvernéra, který věří, že bude mít možnost pokračovat v dalším uvolňování měnové politiky. Argumentem jsou dobré fundamenty a nízká inflace. Trhy mu to, zdá se, nevěří. Forint se propadl na nejslabší úrovně za poslední dva roky a na peněžním trhu naopak investoři začínají sázet na utažení měnových kohoutů (+60 bps do 3–6 měsíců). Kvůli vysokému napětí se Maďarům také včera nepodařilo upsat plánovaný objem pokladničních poukázek. Napětí se přeneslo především do Polska, ale lehké ztráty zaznamenává i česká koruna. Kdo má tedy nakonec pravdu?
Maďarský guvernér Gyorgy Matolcsy, který hájí další uvolňování měnových kohoutů domácími fundamenty, anebo investoři na trzích, kteří v reakci na jeho slova hodili Maďarsko do jednoho pytle s Tureckem a Jižní Afrikou.Maďarsko skutečně ušlo v posledních letech při narovnávání makroekonomických nerovnováh značný kus cesty. Ekonomika má přebytky běžného účtu platební bilance (+2 % HDP) a nízký deficit veřejných financí. Devizové rezervy na rozdíl od Turecka nebo Jižní Afriky bez problémů postačí ke krytí splatného krátkodobého dluhu (očištěného o bilanci běžného účtu).
Otázkou ale je, zda jsou maďarské fundamenty natolik dobré, aby si centrální banka mohla dovolit jít proti proudu. Tedy uvolňovat měnové kohouty ve chvíli, kdy se v největší světové ekonomice začínají utahovat. A tady právě naráží kosa na kámen. Maďarsko není rozhodně zcela bez rizik – táhne za sebou vysoký zahraniční dluh a má své politické problémy, které letos mohou ještě zvýraznit volby. Právem má nálepku rozvíjejícího se trhu, který si nemůže dovolit jít zcela proti směru, kterým kráčejí ostatní rozvíjející se trhy a který jim nalinkoval americký Fed. Otázkou je, na jakých úrovních forintu si to maďarští centrální bankéři uvědomí.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
