Centrální bankéři reagují na koronavirovou krizi

73 % z nich tvrdí, že koronavirus ovlivní jejich krátkodobou správu aktiv, 63 % jejich ochotu podstupovat riziko, 58 % pravidla pro práci s rizikem a u 55 % ovlivní dlouhodobou správu aktiv.

Největší výzvou byla pro správce devizových rezerv snížená likvidita na trzích společně se snížením úrovně rezerv u jejich menších držitelů.

Výsledky průzkumu tvoří první kapitolu v knize HSBC Reserve Management Trends 2020, kterou vydávají 17. června 2020 Central Banking Publications pro HSBC. Jedná se o šestnáctý v řadě ročních průzkumů v oblasti správy devizových rezerv centrálních bank. Průzkum byl proveden mezi únorem a dubnem 2020. Průzkumu se zúčastnilo celkem 74 centrálních bankéřů odpovědných za devizové rezervy ve výši 6,3 bilionu dolarů.

Vysvědčení pro euro

^REKLAMA

Centrální bankéři se ve většině shodnou, že se euru jako rezervní měně za prvních 20 let jeho existence nedařilo. To si myslí 88 % dotázaných. Jako hlavní důvody vidí nedostatečnou politickou koordinaci a negativní sazby.

Návrat k vyšším kladným výnosům by podle jejich názoru měl největší dopad na přitažlivost eura jako rezervní měny. Průzkum také zahrnuje názory centrálních bankéřů na výhled pro jednotlivé druhy aktiv a měny rozvíjejících se zemí.

„Průzkum odhalil, že koronavirová krize bude mít výrazný dopad na správu devizových rezerv. Poukazuje na změny ve správě aktiv spolu s přehodnocením ochoty podstupovat riziko, vytváření rizikových modelů a pro některé i s mírou přiměřenosti rezerv. Respondenti též jasně dali najevo, že záporné výnosy představují významnou překážkou pro to, aby bylo euro populárnější rezervní měnou,“ okomentoval průzkum Bernard Altschuler, ředitel oddělení centrálních bank a správců devizových rezerv pro region střední a východní Evropy v HSBC.