Burzy cenných papírů: Frankfurter Wertpapierbörse

Náš nepravidelný seriál o burzách cenných papírů nezačneme tou největší světovou burzou v New Yorku, ale burzou ve Frankfurtu. Ta je součástí Deutsche Börse Group, která patří mezi největší a nejvýznamnější trhy s cennými papíry nejenom v Evropě.

Do skupiny Deutsche Börse patří několik nadnárodních i lokálních burz především z Evropy, mezi nimiž kromě Frankfurtské burzy hrají prim také jeden z největších derivátových trhů EUREX se sídlem v Curychu (spolumajitelem je Švýcarská burza Swiss Exchange) a International Securities Exchange (ISE), největší opční burza na světě, která je vlastněná právě EUREXem. Strukturované produkty, jako jsou certifikáty a warranty, pak zprostředkovává společný podnik Deutsche Börse a švýcarské SIX Group pod názvem Scoach. DB Group provozuje také elektronický obchodní systém Xetra, který převzaly také některé zahraniční burzy. Vypořádací služby zabezpečuje společnost Clearstream, která sídlí v Lucemburku.

Od středověku po současnost

Historie Frankfurtské burzy sahá do středověku, kdy se ve Frankfurtu konaly pravidelné podzimní trhy. Poté, co město dostalo privilegium pořádat i jarní trh, stávalo se postupně centrem obchodu nejenom v Německu. Díky příznivým podmínkám se již začátkem 16. století do Frankfurtu stěhovali obchodníci z Holandska, nebo Francie a město se tak postupně stávalo také centrem obchodu a bankovnictví v celé Evropě.  

Vzhledem k různorodosti platidel, které se různily s regiony i v rámci jednotlivých zemí, a volným kurzům však vládl na trzích nemalý chaos vedoucí k podvodům a lichvě. S cílem zabránit znehodnocení měnové soustavy se v roce 1585 dohodli největší obchodníci na stanovení jednotných směnných kurzů. Jméno Burs se pro střetnutí obchodníků, kde se směnné kurzy aktualizovaly, začalo používat začátkem sedmnáctého století (první zmínka je z roku 1605). Jako vznik Frankfutské burzy cenných papírů (Frankfurter Wertpapierbörse – FWB) se však datuje právě rok 1585.

První oficiální kurzovní lístek s dvanácti měnami a jejich průměrnými kurzy se objevil v roce 1625, nejstarší dochovaný je pak z roku 1721. V roce 1682 byl ustanoven první sbor pravidel a regulací. Dlouho se obchodovalo pod holým nebem, do budovy se obchody přestěhovaly až v letech 1694 až 95. Koncem sedmnáctého století se na burze začalo obchodovat s dluhopisy, v osmnáctém století se pak stal Frankfurt centrem obchodů s mezinárodními dluhopisy, které byly centrem zájmu na FWB až do konce devatenáctého století.

Stále rostoucí význam Frankfurtské burzy nejenom v Německu, ale i ve světě, vedl v roce 1843 k otevření nové budovy, dnes známé jako „stará burza“. V roce 1879 se burza opět stěhuje do budovy v centru města, která je dnes známá jako „nová burza“. Před budovou je sousoší býka a medvěda, a dodnes je sídlem obchodního parketu a jednou z nejdůležitějších budov ve městě (dnes FWB zabírá několik budov ve Frankfurtu a v roce 2010 se má několik jejích součástí stěhovat do nové budovy v sousedním Eschbornu).

^REKLAMA

Svůj význam burza ztratila s příchodem nacizmu v třicátých letech dvacátého století a v následné světové válce. Obchodovalo se zde však i v časech války, po poškození budovy nálety v roce 1944 se obchody uzavíraly ve sklepních prostorech.

Po vojně byla FWB první německou burzou, která byla opět otevřena a společně s procesem konsolidace německé ekonomiky, a povolením obchodovat zahraniční cenné papíry v roce 1956, opět rostl také světový význam Frankfurtské burzy.

Průkopník elektronického obchodování

Důležitým milníkem byl rok 1969, kdy společnost začala část dat zpracovávat elektronicky, a který by se dal označit jako za úplný začátek elektronického obchodování na burze ve Frankfurtu. V řece Mohan však muselo přetéci ještě mnoho vody, aby se burza dostala na úroveň, na níž je dnes. Dalším důležitým datem v tomto směru byl leden 1990, kdy změny v zákonech umožnily založit Deutsche TerminBörse (DTB), plně elektronickou derivátovou burzu. Přes kritiku, že elektronický systém nemůže efektivně fungovat v hektických tržních podmínkách, se burza velmi rychle rozvíjela a její význam rychle rostl.

V dubnu 1991 se v tomto směru posunula také FWB, která představila svůj systém IBIS. Tento elektronický systém umožňoval obchodování s nejlikvidnějšími tituly na burze a už po roce se podílel na obratu 30 nejlikvidnějších akcií asi z jedné třetiny.  

FWB byla samostatnou veřejně právní institucí do roku 1993, kdy vznikla Deutsche Börse, jenž se pak stala řídící společností Frankfurtské burzy. Deutsche Börse vznikla na popud myšlenky vzniku jednotné německé burzy a sdružovala FWB, DTB a vypořádací společnost Kassenverein (dnes patří do skupiny Deutsche Börse osm regionálních německých burz). V tomto spolku hrála od začátku prim právě Frankfurtská burza, která se svým širokým záběrem konečně mohla rovnat burzám v Londýně a Paříži a dokonce je v leckterých ohledech také předstihnout (například v rychlosti vypořádání obchodů).

^REKLAMA

Posledním milníkem v rozvoji elektronického obchodování ve Frankfurtu pak bylo představení systému XETRA v roce 1997, který nahradil systém IBIS, čímž se Frankfurtská burza stala definitivním průkopníkem elektronického obchodování s cennými papíry, a to nejen v Evropě.

Jen pro porovnání můžeme uvést, že v roce 1970, kdy se začaly objevovat snahy o využití počítačů na burze, byl v budově burzy jediný počítač IBM 360-30 s 24 KB operační paměti a s frekvencí procesoru necelý 1 MHz s účetnickým softwarem společnosti Kassenverein.

Dnes stojí jen v burzovním sále 250 síťových terminálů napojených na servery Deutsche Börse, která provozuje asi 1 000 serverů pro realizaci, testování a simulování obchodů. Kvůli rychlosti a hladkému chodu operací je Frankfurt napojen na velké finanční instituce přes vlastní páteřní síť, kde kapacita vedení neklesá pod 1,24 Gb/s. Spojení s Londýnem zajišťuje vedení o kapacitě 5 Gb/s a využívány jsou k tomu čtyři podmořské kabely – pro jistotu. Kdyby všechny najednou vypadly, je k dispozici satelitní spojení.

Rychlost zpracování transakcí se počítá na desetiny sekundy, množství transakcí se ve špičce přibližuje k deseti milionům. Kvůli bezpečnosti jsou systémy hodně naddimenzovány. Připojení je zabezpečeno přes dva poskytovatele, k nimž vedou kabely různými cestami, a zdvojena jsou také výpočetní centra. Pravidelně se simulují krizové scénáře, přičemž spolehlivost řešení je vypočtena na 99,998 % (ty dvě tisíciny procenta připadají většinou na chyby softwaru). Veškerá důležitá data se ukládají na serverech, které jsou umístěné na několika místech v Evropě.

Obchodování na FWB

Frankfurtská burza dnes představuje referenční trh pro všechny německé akcie a představuje 97% podíl na trhu s akciemi v Německu. Obchoduje se zde více než 10 000 akcií, více než 3 000 podílových fondů, přibližně 400 indexových fondů (ETF) a 31 komoditních fondů (ETC) a asi 14 000 dluhopisů. Na burze působí kolem tří stovek účastníků trhu, z toho většina právě pouze na elektronickém trhu XETRA (mezi nimi jsou i dva čeští brokeři Fio a Wood and Company), kde působí jako tvůrci trhu. Na burze je registrováno kolem 600 akciových titulů.

Obchodování na Frankfurtské burze probíhá na obchodním parketu, nebo prostřednictvím již zmiňovaného elektronického obchodního systému Xetra. Obchodní parket dnes plní spíše prezentační úlohu pro návštěvníky, tradiční parketové obchody dnes totiž představují zanedbatelné procento všech obchodů na burze.

Domácí akcie nebo ETF jsou obchodovány pouze přes elektronický systém, na parketu jsou obchodovány pouze méně likvidní tituly, malé společnosti, podílové fondy a téměř všechny dluhopisy. Na parketu se obchoduje od devíti ráno do osmi hodin večer. Na Xetře se obchoduje od devíti hodin do půl šesté, po uzavření se pak všechny tituly obchodují na burzovním parketu. I zde však už jsou dnes obchody vypořádávány přes elektronický systém Xontro a členové burzy mohou zadávat pokyny přes počítač.

Na burze ve Frankfurtu se obchoduje v několika segmentech, do nichž jsou akcie rozděleny podle likvidity, velikosti, transparentnosti a informační povinnosti apod. Každý segment má svůj vlastní index. Nejznámějším je index DAX 30 (Deutscher Aktien IndeX 30), který sleduje vývoj třiceti největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na burze. Byl představen v roce 1988 a jde o vážený index, který započítává také dividendový výnos titulů v něm obsažených. Kromě indexu DAX je počítán také index L-DAX (Late DAX), který se počítá po uzavření trhu Xetra a obchodování pokračuje na parketu do osmi hodin večer. L-kové indexy se počítají pro všechny nejdůležitější indexy.

Dalším důležitým indexem je MDAX, který sleduje vývoj padesáti velkých společností následujících po společnostech v indexu DAX vybíraných na základě likvidity a velikosti. 50 menších společnosti je pak zahrnuto v indexu SDAX. Index TecDAX pak sleduje vývoj akcií třiceti středně velkých společností z technologckého sektoru, které byly do roku 2003 obchodovány na trhu Neuer Markt. Je nástupcem indexu NEMAX 50, jehož historická data převzal.

Společnosti, které přicházejí na burzu ve Frankfurtu, mají dvě možnosti vstupu na burzu. Prime Standard a General Standard jsou segmenty trhu podléhající evropským regulačním pravidlům a vyžadují od emitentů maximální transparentnost a otevřenost vůči investorům i regulačním orgánům. Společnosti, které splňují alespoň minimální požadavky, jsou zařazeny do segmentu General Standard.

Ty společnosti, které chtějí být dostupné zahraničním investorům a splňují maximální podmínky regulovaných trhů a mezinárodních standardů, jsou pak zařazeny do segmentu Premium Standard. Tyto společnosti pak mohou být zařazeny do některého z indexů DAX, MDAX, SDAX, nebo TecDAX.

Entry Standard je segment regulovaného neoficiálního trhu určen pro střední a malé společnosti. First Quotation Board je segmentem určeným pro domácí i zahraniční akcie, které jsou poprvé listovány na neoficiálním trhu Open Market. Podmínky pro přijetí na tento trh nejsou tak striktní, jako při přijetí na regulovaný trh.