Brusel, Atény – Pravděpodobnost, že se Řecko s Bruselem dohodnou a že jihoevropská země zůstane členem eurozóny, je vysoká. Alespoň podle ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy. „Tak sedmdesát procent,“ říká v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
O pomoc Řecku nyní Evropa usiluje hlavně z politických důvodů. „Ekonomiky Německa nebo Francie jsou natolik silné, že by jimi nyní pád Řecka nikterak zásadněji neotřásl,“ říká. Odchod země ze společné měnové unie by však podle něj Brusel vnímal jako prohru a fatální „ztrátu tváře“.
Řecko naopak nechce eurozónu opustit hlavně z hospodářských důvodů, hrozil by mu totiž ještě hlubší propad, než na jaký se tamní vláda odvolává nyní. „A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel,“ míní Kovanda s tím, že Řecko tahá za kratší konec provazu.
Pokud by ale nakonec přece jen došlo k bankrotu, ponese důsledky hlavně Řecko. A současná humanitarní krize, jak nazval tamní hospodářskou situaci nový ministr financí Janis Varufakis, bude proti tomu ještě „čajíčkem“. „Minimálně v prvních dnech po exitu se země ocitne v ekonomickém volném pádu,“ varuje Kovanda.
REKLAMA
Pravděpodobnost, že by „grexit“ vyvolal na starém kontinentu nákazu, ale podle něj činí jen zhruba deset procent. V takovém případě by utrpěly hlavně další země na periférii eurozóny a zpomalení by se dotklo i Česka. „Šlo by pravděpodobně o krizi plně srovnatelnou s tou, která následovala po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008,“ předpokládá Kovanda.
