Výše všech státních důchodů – starobních, invalidních i pozůstalostních – závisí na příjmech, z nichž bylo odváděno sociální pojištění. Zaměstnanci odvádějí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 25 % z hrubé mzdy zaměstnance pak odvádí zaměstnavatel, který je rovněž zodpovědný za správný výpočet a odvod sociálního pojištění na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina hrubého zisku. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti však musí být vždy zaplaceno alespoň minimální sociální pojištění, které za celý kalendářní rok 2015 činí 23 313 Kč. „Z důvodu zrušení II. důchodového pilíře od roku 2016 odvádějí na sociálním pojištění v letošním roce všichni občané v procentním vyjádření stejně,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
OSVČ nemají nárok na ošetřovné
Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou a mateřskou pouze v případě, jsou-li účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Na něj je odváděno 2,3 % z vyměřovacího základu, minimálně pak 115 Kč měsíčně. V praxi si však většina OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, především proto, že jim nárok na nemocenskou vzniká až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech jsou tedy OSVČ bez finančního zajištění, zatímco zaměstnanci v tomto období pobírají náhradu mzdy od zaměstnavatele. Na ošetřovné nemají OSVČ nárok nikdy, a to ani v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Při placení jen povinného sociálního (důchodového) pojištění mají OSVČ nárok pouze na podporu v nezaměstnanosti a státní důchod, pokud jsou splněny další zákonné podmínky, jako například potřebná doba pojištění.
Vedlejší činnost je výhodná
Pro účely placení sociálního pojištění je výhodný výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Je-li dosažený hrubý zisk, tedy příjem ponížený o výdaje, do níže uvedeného limitu, pak se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. Podmínky vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou splněny kupříkladu při výkonu samostatné činnosti při zaměstnání, během studia nebo v penzi. Není-li však z hrubého zisku ze samostatné výdělečné činnosti odváděno sociální (důchodové) pojištění, nemá tento příjem žádný vliv na výši podpory v nezaměstnanosti ani důchodu. Přivýdělek zaměstnance formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti s hrubým ziskem do limitu tedy státní důchod nezvýší. Za celý rok 2015 se sociální pojištění neplatí, jestliže hrubý zisk nepřesáhne částku 63 865 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. „Za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla v roce 2015 vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, se limit snižuje o 5 323 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
REKLAMA
Práce na dohody
Oblíbenou formou přivýdělku je práce na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Je-li součet měsíčních odměn od jednoho zaměstnavatele z DPP 10 000 Kč a méně, pak se z nich sociální pojištění neplatí. Při práci na dohodu o pracovní činnosti se sociální pojištění neplatí, nepřesáhne-li součet měsíčních odměn od jednoho zaměstnavatele 2 499 Kč. Zdanění je sice v těchto případech nižší, současně však z takového příjmu nevzniká nárok na nemocenské dávky nebo důchod. Pro přivýdělek je práce na dohody s odměnou do limitu díky nižšímu zdanění výhodná, pracovat však takto dlouhodobě je nevýhodné právě z důvodu nemožnosti čerpat nemocenské dávky nebo podporu v nezaměstnanosti. „Kdo pracuje pouze na dohody s měsíční odměnou do limitu, a to třeba i pro více zaměstnavatelů současně, ten může mít problém se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání státních důchodů, neboť práce na dohodu s odměnou do limitu se nepočítá do odpracovaných let pro účely důchodového pojištění,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Sociální pojištění u dalších příjmů
Řada lidí má během roku mimo zaměstnání nebo podnikání i jiné příjmy. Z autorských honorářů se sociální pojištění neplatí, nepřesahuje-li jejich výše 10 000 Kč měsíčně od téhož plátce. Při překročení limitu je nutné příjem z honoráře zahrnout do přehledu o příjmech a výdajích a zaplatit z něj sociální pojištění. Z příjmů z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů se sociální pojištění neplatí. Tyto příjmy však nemají žádný vliv na důchodové nároky. V praxi je tedy možné, že někteří lidé mají například nadstandardní příjmy z pronájmu a přitom mohou mít podprůměrný důchod.
Zdroj : Mazars
