Ironií osudu je, že tento návrh nakonec nemusí stačit. Především proto, že čtrnáct dní zavřených bank, výrazně zhoršilo vyhlídky řeckého hospodářství. Současně proto, že Řecko nežádá o dokončení běžícího programu, ale o zcela nový tříletý program. A v neposlední řadě i kvůli tomu, že důvěra v premiéra Tsiprase a jeho vládu je pod bodem mrazu. Věřitelé nevěří, že je současná vláda skutečně schopná dohodnuté reformy implementovat. K obnovení důvěry mohou vést podle německého ministra financí Schaubleho jenom konkrétní rychlé kroky. Klíčové proto bude, zda seznam reforem dnes schválí řecký parlament, ve kterém může premiér Tsipras narazit na tvrdý odpor.
I když tedy poslední návrh z dílny řeckého ministerstva financí zvyšuje šance na setrvání v eurozóně, riziko úplného rozkladu řeckého bankovního systému a samovolného grexitu zůstává vysoké. Řekové žádají o nových 59 miliard euro. Tato částka pravděpodobně nakonec stačit nebude, a aby nový plán fungoval, budou muset věřitelé navíc část řeckého dluhu restrukturalizovat (minimálně natáhnout splatnosti). V tomto světle zkrátka nemusí současný návrh Athén stačit a to zvlášť pokud se ukáže, že dohodnuté reformy nebude vůbec jednoduché implementovat. Bez dohody v ruce by pravděpodobně od začátku příštího týdne byli Řekové definitivně odstřihnuti od pupeční šňůry ECB (záchranného programu ELA) a byli by nuceni rychle přemýšlet o náhradním platidle.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
