Finanční poradenství a zprostředkování je zatíženo špatnou pověstí. Mezi dobrými finančními poradci vyčnívají ti, kteří mají k etice finančního poradenství hodně daleko – a ti kvalitní práci jiných zastiňují. Není tak divu, že se při diskusi o finančním poradenství často skloňuje slovo „regulace“.
Připravuje-li regulaci stát, často to postihne celý trh značně negativním efektem. Zeptejte se kupříkladu prodejce vozů, proč si spotřebitel nemůže vzít automobil na leasing. Podobným efektům se snaží předejít jak pojišťovny, tak finančně poradenské společnosti. V poslední době přijala své „samoregulační opatření“ Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF).
USF se v Samoregulačním standardu USF č. 03/2014: přechody spolupracovníků soustředí na přechody finančních poradců mezi členskými společnostmi asociace. Účinný bude od 1. ledna 2015. Na první pohled se jedná o okrajovou záležitost pro koncového klienta, ale právě jemu by standard mohl přinést zlepšení kvality. Jeho hlavním přínosem je definice „hrubě deliktního chování“.
Za hrubě deliktní chování USF považuje:
- „podání obžaloby orgány činnými v trestním řízení s podezřením na majetkový trestný čin,
- uložení pravomocné sankce státními orgány (ČNB, FÚ, ÚOOÚ apod.) ve významné finanční výši (ve vztahu k příjmům dotyčného/dotyčných) či opakovaně, případně vedoucí k odejmutí licence či obdobného povolení,
- prokazatelné systematické nehrazení závazků z vratek získatelských provizí (tzv. storna),
- prokazatelné přesjednávání smluv u jednotlivých klientů, které vede k jejich poškozování.“
Finančně poradenská společnost, která je členem USF, by s finančním poradcem, o němž se dozví o některém z uvedených přečinů, měla rozvázat smlouvu. Konkrétně standard uvádí:
REKLAMA
„V případě, kdy se přijímající společnost dozví o některé z výše popsaných skutečností anebo o deliktním chování jiné zvláště závažné povahy, je povinna spolupráci s daným spolupracovníkem (spolupracovníky) bezodkladně ukončit. Tuto skutečnost také zanese do příslušných informačních registrů.“
Přestože standard ukládá povinnost rozvázat smlouvu s poradcem, který se dopustil hrubě deliktního chování, nemusí tak finančně poradenská společnost učinit. Již v úvodu standardu stojí: „Nedodržení pravidel stanovených v tomto standardu v konkrétním případě nemusí samo o sobě znamenat jeho porušení. […] Tento standard představuje maximální úroveň povinností odpovídající praxi největších finančně-zprostředkovatelských společností a proto je při jeho aplikaci vždy nutno postupovat dle zásady přiměřenosti. Každou konkrétní povinnost je nutno vždy důsledně aplikovat ve vztahu k velikosti společnosti, složitosti její obchodní struktury a specifikům jejího obchodního modelu.“
Vymezení hrubě deliktního chování bohužel vychází ze zkušeností z praxe. Nejznámějším případem je přestup Lukáše Štorka (dnes Mikuly) z OVB Allfinanz do Broker Consulting v roce 2012. Obě společnosti v té době byly členy USF. Lukáš Štork již v roce 2010 obdržel od ČNB „nápravné opatření“, pravda, tehdy bez finančního postihu. Ten si vysloužil až po přestupu v roce 2013 za neplnění nápravného nařízení, nyní již s rekordní pokutou 6 mil. Kč. Poté ještě nakrátko Lukáš Mikula zakotvil ve společnosti PlanSecure vedené bývalým šéfem OVB Allfinanz Pavlem Uzlem.
Obdobných případů je mnohem více, byť nejsou tolik mediálně známé a nedosahují takových rozměrů. Nový samoregulační standard USF navzdory své volné výkladové formě může postupně přinést zlepšení finančně poradenského trhu. „Poradci“ s hrubě deliktním chováním budou mít zase o něco těžší život.
