Pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly ve druhé listopadové dekádě bezmála o 15 miliard korun

Koruna totiž zůstává pod vlivem překvapivého výsledku prezidentských voleb v USA a s nimi souvisejících posunů v očekávání výhledu hospodářské politiky v USA.  Část nárůstu pohledávek ČNB vůči zahraničí mohla tedy souviset i s jinými faktory, například s konverzi prostředků z evropských fondů: to ale pro tuto chvíli zůstává otevřenou otázkou. Při pohledu na kurzový vývoj se každopádně zdá, že v důsledku výsledku voleb v USA tlaky na posílení české měny poněkud polevily a ČNB by tak na devizovém trhu měla mít momentálně méně práce, než tomu bylo v září a říjnu. 

Osobně pokládám za přirozené, že by se pod vlivem výsledků voleb v USA a s nimi souvisejícího růstu výnosů vládních dluhopisů jak ve Spojených státech, tak v eurozóně, měl alespoň přechodně snížit tlak na posilování české měny. Koruna nicméně i nadále zůstane v hledáčku hráčů na finančních trzích s tím, jak se očekává, že ČNB v průběhu roku 2017 ukončí svůj kurzový závazek. Jinými slovy: myslím si, že je pouze otázkou času, kdy se zájem o českou měnu opět zvýší.

Co se týče samotného kurzového závazku ČNB, tak si i nadále myslím, že centrální banka z něj bude schopna vystoupit (a tedy ukončit režim devizových intervencí) až v závěrečných měsících roku 2017. Rozhodování ČNB bude záviset nejen na vývoji inflace v české ekonomice, ale do velké míry také na nastavení měnové politiky v eurozóně. V tomto ohledu bude s velkou pozorností sledováno zasedání ECB, jež se bude konat 8. prosince. Klíčové bude, zda ECB prodlouží svůj program nákupů aktiv za horizont března 2017, což by byl důležitý signál také pro uvažování o výhledu měnové politiky ČNB.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE