NGEF: Solární panely se opět stávají zajímavou investiční příležitostí. Evropa nezahálí

V Česku se dnes nachází až 528 fotovoltaických elektráren, které disponují výkonem jeden megawatt a více. Některé z nich jsou součástí fondů kvalifikovaných investorů velkých finančních skupin. „Výnosy z takových fondů se pohybují na úrovni 7 až 9 %, stejně jako dlouhodobé výnosy dosahované akciovým trhem. Mají přitom charakter dluhopisu s minimální volatilitou,“ vysvětluje atraktivitu Juraj Dvořák, předseda fondu NOVA Green Energy (NGEF), s tím, že producenti zelené energie mají zajištěn odběr elektřiny za zvýhodněné ceny garantované státem.

Investice do zaběhnutých elektráren

Fond NGEF investuje do funkčních zapojených elektráren s již vytvořeným rezervním fondem, ve kterých má majoritní podíl. V současnosti je ve fondu elektrárny s výkonem 20 MW na Slovensku a v Česku. Probíhá akvizice dalších fotovoltaických zdrojů a bioplynových stanic o výkonu až 9 MW. V průběhu letošního roku zřejmě přibydou i vodní elektrárny s výkonem 8,5 MW a fond NGEF tak proniká mezi největší majitele energetických zdrojů a stane se jedním z největších fondů kvalifikovaných investorů investujících majoritně do obnovitelných zdrojů energie v regionu CEE.

Arca Capital, jeden ze zakladatelů fondu, stále hledá další investiční příležitosti v oboru obnovitelné energetiky. Peníze do fondů vkládají institucionální investoři, ale také fyzické osoby a family offices věnující se správě rodinných majetků.

Solární elektrárny jsou i zajímavá investice z hlediska daní

^REKLAMA

Výkupní ceny elektřiny netíží 26procentní srážková daň. Elektrárny dokončené roku 2009 ji nemají vůbec a u elektřiny z elektráren dokončených o rok později se od loňska sráží 10 procent z tržeb. Příznivé je i počasí.

Podíl OZE v Evropě neustále roste

Z dostupných údajů od roku 2004 se zvýšil v celé EU podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) z 8,3 procenta na 15 procent (údaj za rok 2013). V Česku podíl v roce 2004 činil 5,9 procent. Za poslední desetiletí 13 členů EU podíl zdvojnásobilo. Česká republika nezahálela.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů se na celkové spotřebě energií v roce 2013 v EU pohyboval tedy na úrovni 15 procent. Přesto má Česko ještě rezervy. V Česku to bylo předloni pouhých 12,4 procent spotřebovávané energie. Národní cíl byl však o něco nižší, a to 13 procent. Pro celou Evropskou unii platí do roku 2020 hlavní cíl, dosáhnout pětinové spotřeby pokryté elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. 

Vede Švédsko s 52,1procentním podílem „zelené energie“ na celkové spotřebě. Poté následuje Lotyšsko s 37,1 procenty, dále Finsko s 36,8 procenty a Rakousko, kde tvoří elektřina z obnovitelných zdrojů podíl až 32,6 procent. Nejvyšší podílník v Evropě je paradoxně nečlen EU. V Norsku je podíl elektrické energie z OZE ve výši 65,5 procent. Těmi, kdo se nejméně podílejí na „zelené energii“, jsou Lucembursko s 3,6 procenty, Malta, kde je podíl 3,8 procent a Nizozemí s 4,5 procenty či Británie s 5,1 procenty podílu zelené elektřiny.