Členské země eurozóny začnou splácet základní kapitál a fond by podle slov německého ministra financí mohl začít fungovat během několika týdnů. Na cestě k normálnějšímu fungování měnové unie ale ještě stále leží řada překážek.
Už jenom rozhodnutí ústavního soudu v Německu v sobě skrývá některá drobná ale. Jednalo se zatím o předběžném rozhodnutí a finální verdikt můžeme čekat až na konci tohoto roku. Soudci v Karlsruhe přitom varovali, že se mohou zabývat i avizovanými intervencemi ECB na periferních dluhopisových trzích.
Německému ústavnímu soudu je proti srsti jakýkoliv nekontrolovatelný nárůst závazků Německa, který nemá pod přímou kontrolou demokraticky zvolený Parlament. Pokud ECB bude skupovat v “neomezeném” množství nekvalitní periferní dluh, zvyšuje tím své potenciální ztráty, které by se v případě rozdělení ECB proporcionálně rozpočítaly i na Německo. Na druhé straně ECB nedává dopředu žádné garance intervencí a spojuje je čistě s opravou fungování měnového mechanismu. I tak může být verdikt ústavního soudu ve věci ECB podobně napínavý jako dnešní rozhodnutí.
Nehledě na německé právní tahanice bude mít eurozóna v říjnu na stole opět problém Španělska. To má refinancovat velký objem dluhu a zatím odmítá oficiálně požádat záchranné fondy (a tedy i ECB) o intervence na domácím dluhopisovém trhu. Vedle toho se nám bude pořád jako bumerang vracet problém Řecka, který je povahou někde jinde než španělsko-italské potíže, na které může stačit likviditní náplast ESM a ECB. Řecku další půjčky samy osobě stačit nebudou a dříve nebo později bude potřebovat další výraznější restrukturalizaci svého dluhu. V neposlední řadě si budou evropští politici dál lámat hlavu s projektem bankovní unie. Celý projekt je v plenkách, což jenom dokládá včerejší rozpačitá reakce ECB na první návrhy Evropské komise. I když tedy eurozóna otáčí kormidlo správným směrem, na cestě vpřed může ležet spousta nepříjemných překážek.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
REKLAMA
