S tím se nedá než souhlasit. Ovšem proč o této nepříjemné skutečnosti německý ministr financí sám začíná hovořit již dnes, před volbami? Možná proto, že tlak ze strany MMF na novou pomoc Řekům sílí a měnový fond může dělat problémy s uvolněním dalších tranší již přislíbené pomoci. Řecké výnosy kvůli tomu včera vystřelily vzhůru o více než 25 bps.
Původní řecký balík z roku 2010 měl hodnotu 73 miliard eur. Země se ale dostala do daleko hlubší recese a v roce 2012 dostala novou pomoc v hodnotě 173 miliard eur a mezitím jí byl odpouštěn dluh (především soukromými věřiteli) v hodnotě 100 miliard eur. Podle stávajícího plánu by měla eurozóna přestat posílat peníze do Řecka v polovině roku 2014, zatímco MMF má financovat Řeky až do konce roku 2016.Podle výpočtů MMF ale stávající plán znovu leží na příliš optimistických odhadech růstu řeckého hospodářství. Řekům proto v nadcházejících dvou letech může podle MMF chybět až 11 miliard eur.
Politicky ještě citlivější je otázka schopnosti Řeků splácet stávající dluhy. Podle současného scénáře (ještě bez nových 10–15 miliard eur) by řecký veřejný dluh měl dosáhnout maxim letos, a to na úrovni 176 % HDP. Pod 120 % HDP (úroveň, kterou MMF toleruje) se má dostat až v roce 2022, a to za předpokladu nových zatím nespecifikovaných úsporných opatření a zrychlujícího růstu řecké ekonomiky. Tomu nevěří skoro nikdo. Dříve nebo později bude muset Německo a ostatní členské země eurozóny jednoduše část dluhu Řekům odpustit. To ale zatím (logicky) Wolfgang Schauble před voliči kategoricky odmítá.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
