Zlomení psychologické bariéry 1 % na 10ti letech je ale z velké části také dílem posledních slabých čísel z eurozóny. Ta potvrzují, že rok 2014 bude v eurozóně ve znamení velice slabého nízko-inflačního růstu. Zajisté tak časem poroste tlak na ECB, aby se snažila ekonomiku více povzbudit. Poslední pokles evropských výnosů se tak dá interpretovat i jako růst sázek na možné kvantitativní uvolňování (QE) – přímé skupování vládních dluhopisů z trhu. To však v tuto chvíli považujeme za málo pravděpodobné. Jednak má ECB v záloze nejprve schované přímé skupování kolaterizovaných úvěrů (ABS), současně vůči klasickému QE existuje uvnitř ECB poměrně velký odpor (především na straně Bundesbanky) a v neposlední řadě je to za současné situace dost neefektivní nástroj.
Evropské výnosy zůstanou ještě nějakou dobu náchylné k dalším poklesům. Pokračujícímu geopolitickému napětí budou v tomto týdnu sekundovat asi slabší výsledky podnikatelských nálad v eurozóně. Situace může být opět o něco veselejší ve Spojených státech, kde může přitáhnout pozornost lepší výsledek podnikatelské nálady z východního pobřeží a nárůst jádrové inflace do okolí 2 %. Událostí týdne ale bude start pravidelného symposia centrálních bankéřů v Jackson Hole, které je tentokrát zaměřené na trh práce. Tomu se v USA v posledních měsících daří nad míru dobře. Na tomto setkání šéfové Fedu v minulosti již vícekrát přednesli stěžejní příspěvky. Proto budou trhy s napětím vyčkávat na páteční vystoupení Janet Yellenové.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
