Do roku 2008 byla řada (většinou západních) centrálních bank na trhu čistými prodejci zlata. Tato jejich oficiální politika byla navržena tak, aby docházelo k ovlivňování ceny zlata směrem k vyšším hodnotám. Podle údajů Světové rady prodaly centrální banky mezi lety 2003 a 2008 celkem 2.846 metrických tun (mt), resp. 91,5 mil. uncí (Moz) zlata.
V prodejích žlutého kovu dosáhly centrální banky vrcholu v roce 2005 s 663 prodanými metrickými tunami, což představovalo 21 % z celkové roční poptávky. Vyvstává otázka, jaká by byla tržní cena zlata v případě, že by centrální banky během sedmi let (2003–2009) neprodaly oněch 91,5 Moz. Zlom nastal v roce 2010.
V posledních letech centrální banky USA, Japonska a zemí EU pokračovaly ve svém masivním kvantitativním uvolňování (QE). Tiskly peníze jak na běžícím pásu, aby podpořily své ekonomiky. Mezitím se východní a další centrální banky orientovaly na čisté nákupy zlata; ty započaly v roce 2010 na pouhých 79 mt, ale následující rok vzrostly již na 481 mt. Největší nákup byl zaznamenán v roce 2013, a to 625 mt; odhad roku 2015 činí 588 mt. Opět platí, že většina nákupů, zejména v loňském roce, byla realizována centrálními bankami z východních států – zejména Ruskem a Čínou. Od roku 2010 jsme tedy svědky toho, že se centrální banky staly čistými kupci tohoto drahého kovu.
Západní banky mají z investic do fyzického zlata stále obavy. Naopak východní, ať už zmíněné Rusko nebo Čína, své objemy navyšují. Z následujícího grafu je čitelná významná změna trendu v čistém fyzickém investování do zlata v posledních letech.
Celková světová poptávka po zlatě v roce 2003
REKLAMA
šperky 2.484 mt
technologie 386 mt
slitky a mince 304 mt
prodáno centrálními bankami –620 mt
REKLAMA
celková poptávka 2.554 mt (-12 %)
I přesto, že celková světová poptávka po zlatě činila 3.174 mt, centrální banky prodaly 620 mt, což představovalo negativní dopad a snížení celkové poptávky na 2.554 mt. Čistá investice do zlata byla v roce 2003 negativní, a to o 12 % (slitky a mince + prodej centrálních bank = –316 mt).
Z grafu výše můžeme také vyčíst, že čistá hodnota investice do fyzického zlata byla v roce 2006 ve skutečnosti negativní nebo jen velmi nízká (2 %). Výrazný obrat nastal v roce 2010, kdy centrální banky započaly zvyšování fyzického nákupu zlata a zároveň vzrostla poptávka po zlatých slitcích a mincích.
Celková světová poptávka po zlatě v roce 2013
šperky 2.673 mt
technologie 354 mt
slitky a mince 1.706 mt
centrální banky +625 mt
globální změny ETF -915 mt
celková poptávka 4.443 mt (+52 %)
Zatímco v roce 2003 činily čisté investice do zlata –316 mt, v roce 2013 to již bylo +2.331 mt. Znamená to tedy, že čisté investice do fyzického zlata v roce 2013 představovaly rekordních 52 % z celkové poptávky.
Centrální banky mění svůj postoj ke zlatu a ve velkém množství jej nakupují do svých rezerv a rozdělují své porfolio. Na západě už nedochází k likvidaci stávajících zlatých rezerv centrálních bank. Všechny prodeje, které banky uskutečnily, byly použity k doplnění celkového trhu včetně šperků, investičních mincí a slitků, či poptávky v technických oblastech.
Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz
