Zpřísnění pro kampeličky. Vysoký úrok bez rizika brzy skončí

Praha – Už za necelé tři měsíce mají družstevní záložny, takzvané kampeličky,  začít více fungovat jako družstva. Novela zákona totiž od července zpřísní pravidla pro vklady, cílem je omezit nabídku vysokých úroků na spoření prakticky bez rizika.

Zájemci o spoření v záložnách dosud obvykle platí jen symbolický členský vklad, takže drtivou většinu peněz uložených do záložny mají lidé stoprocentně pojištěny podle zákona – stejně jako v bankách.

Od 1. července ale začne platit takzvané pravidlo 1:10, podle něhož může být členům družstva úročen jen desetinásobek členského vkladu. Pravidlo je součástí obsáhlejší novely zákona o družstevních záložnách, kterou na konci minulého roku prosadilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem. Přísnější podmínky pro podnikání kampeliček reagovaly na problémy záložen Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital, kterým Česká národní banka vzala v letech 2013 a 2014 licenci s podezřením na spáchání závažných trestných činů.

Právě ČNB do zákona prosadila také pravidlo, podle něhož si od poloviny roku musí všichni, kdo chtějí zhodnocovat peníze v záložnách, výrazně připlatit na členském vkladu – desetinu úložky. Kdo tedy v záložně bude chtít nechat zhodnotit například sto tisíc korun, má nově dát ještě 10 tisíc korun jako členský vklad. Ten je přitom vyjmutý ze zákonného pojištění vkladů, takže v případě krachu záložny o něj klient může přijít. Na členský vklad se nevztahuje ani úrok sjednaný na termínovaném vkladu nebo na spořicím účtu. Dnes vybírají záložny členský vklad v maximální výši 1000 korun.

Podle ČNB toto pravidlo výrazně posílí princip družstevnictví, protože členové budou mnohem více zainteresováni do dění v družstvu, a budou si tedy hlídat osud svých peněz. Za dobré hospodaření družstva pak mohou být odměněni odpovídajícím zhodnocením členského vkladu. ČNB se nelíbí, že záložny dosud fungují jako „falešné“ banky.

Spořicí účty ztrácí atraktivitu

Kdo si uloží peníze do záložny ještě do poloviny letošního roku, bude je mít zhodnocovány za dosavadních výhodnějších podmínek až do začátku roku 2018, kdy skončí přechodné období dané zákonem. Výjimku u peněz vložených před 1. červencem 2015 budou mít lidé s členským vkladem vyšším než 20 000 korun. „Tito členové mohou mít i po 1. lednu 2018 úročené vklady v neomezené výši,“ říká Pavel Čihák, ředitel marketingu Moravského peněžního ústavu.

Výhodnější podmínky naopak předčasně skončí pro ty členy družstev, kteří v přechodném období zvýší své úspory. Kdo tedy například na spořicí účet pošle po 1. červenci 2015 další peníze, bude muset zvýšit i členský vklad, aby se mu úročily všechny peníze na spořicím účtu. „Proto jsme zrušili možnost přivkládat další finanční prostředky na všechny typy spořicích účtů již od 1. dubna 2015,“ říká mluvčí záložny Creditas Marcela Polášková.

Záložna Akcenta i kvůli tomu přestala nabízet spořicí účty úplně. „Nová legislativa je posouvá z našeho pohledu mezi takřka nepoužitelné produkty. Důvodem je nutnost navyšovat členský vklad ve chvíli, kdy chce klient přiložit na spořicí účet další prostředky. De facto to popírá jeden ze základních principů – funkcionalit – spořicích účtů,“ vysvětluje mluvčí záložny Jan Vlček.

Podle něj klienti záložen jednoznačně preferují termínované vklady. I proto (na rozdíl od situace ještě před několika lety) momentálně mezi nejvýkonnějšími spořicími účty jednoznačně převažují banky, zatímco ze záložen se mezi nimi prosazuje jen nabídka Moravského peněžního ústavu se sazbou až 1,5 procenta.

Nejjednodušší je tedy situace u krátkodobějších termínovaných vkladů. Kdo si nyní v záložně otevře termínovaný vklad až na dva roky, nemusí řešit budoucí navyšování členského vkladu.

Nejvýhodnější dvouleté vklady při uložených 100 000 Kč

Zdroj: Finparáda.cz; Poznámka: Nejvyšší úrok z největších českých bank nabízí v této kategorii ČSOB se sazbou 0,2 %.

U delších termínovaných vkladů už to ale je složitější. Počínaje rokem 2018 se totiž pravidlo 1:10 bude vztahovat i na dříve uložené peníze, a kdo nezvýší členský vklad, získá úrok jen na desetinásobek členského vkladu. Pokud tedy členský vklad dosáhl jen 1000 korun, bude záložna od roku 2018 zhodnocovat maximálně jen deset tisíc korun uložených na termínovaném vkladu nebo spořicím účtu.

Změní se na banky

Záložny nyní vymýšlejí, jak na zpřísnění zareagují. Nejdále je Akcenta. „Chceme co nejvíce eliminovat tyto dopady na naše členy, proto jim již nyní nabízíme při uzavírání produktu možnost vypovědět bez sankcí termínovaný vklad předčasně po 1. lednu 2018, pokud bychom se do té doby netransformovali na banku, a klienti by tak museli vložit další členský vklad,“ říká Vlček.

Bankou se chtějí stát čtyři ze šesti záložen. Největší – Creditas a Moravský peněžní ústav (MPÚ) – s bilanční sumou kolem 10 miliard korun ani nebudou mít jinou možnost. Nový zákon totiž záložnám s bilanční sumou přes pět miliard korun nařizuje, že se mají po roce 2018 přeměnit na banku, pokud nechtějí rezignovat na svůj další růst. K tomu potřebují licenci od ČNB. „Naším dlouhodobým strategickým cílem je transformace na banku, proto předpokládáme, že dopady novely budou pouze v rámci přechodného období,“ říká Čihák z Moravského peněžního ústavu.

„Již jsme zahájili přípravu kroků, které budou směřovat k transformaci spořitelního družstva Artesa na banku, s cílem dokončit její realizaci nejpozději do konce roku 2017,“ přidává se produktový manažer Artesy Pavel Hejzlar.

Nejvýhodnější pětileté vklady při uložených 100 000 Kč

Zdroj: Finparáda.cz; Poznámka: Nejvyšší úrok z největších českých bank nabízí v této kategorii Česká spořitelna se sazbou 0,4 %.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.