Pondělí 06. dubna. Svátek má Vendula.

Změna u spoření na penzi? Vyšší poplatky pro fond i prodejce

Investice 02.04.2015 | 06:57 0 Komentářů

Ministerstvo financí chce zvýšit limit pro poplatky, které mohou lidem účtovat penzijní společnosti. Slibuje za to vyšší výnosy.

Změna u spoření na penzi? Vyšší poplatky pro fond i prodejce

Praha – Spoření na penzi ve třetím pilíři, tedy nové verzi penzijního připojištění (nyní „doplňkové penzijní spoření“), se může už od příštího roku prodražit. Ministerstvo financí totiž navrhuje, aby si penzijní společnosti mohly účtovat vyšší poplatky za správu peněz v „nových“ penzijních fondech, které vznikly v roce 2013.

Změna by se dotkla desetitisíců lidí, kteří spoří na penzi ve fondech investujících jinam než jen do nejbezpečnějších dluhopisů, a také nově vstupujících klientů. Výměnou za vyšší poplatky ministerstvo počítá s možnými vyššími výnosy penzijních fondů.

Návrh, který by měla koncem dubna projednat vláda, zároveň obsahuje zdvojnásobení limitu na provize za sjednání smlouvy o spoření ve třetím pilíři z dosavadních zhruba 880 na 1760 korun. Penzijní společnosti by se tak dočkaly vyššího stropu přes to, že důchodová komise expertů a politiků tuto změnu nakonec nezařadila do svých loňských doporučení.

Návrh na změnu poplatků a provizí je součástí novely, v níž ministerstvo od roku 2016 ruší druhý pilíř penzí, který jako hlavní část důchodové reformy zavedla vláda Petra Nečase. Novela počítá také s otevřením třetího pilíře pro děti nebo s daňovým zvýhodněním pro lidi, kteří si naspořené peníze nechají vyplatit ve formě minimálně desetileté penze – oba návrhy vycházejí z doporučení důchodové komise.

Překážka pro lepší výnosy

Ministerský návrh počítá s růstem poplatků ze současných 0,8 procenta na celé procento. Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent.

V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích za rok zaplatili o desetikoruny více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika sto korun a u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně.

Nynější výše limitů je podle ministerstva financí významnou překážkou pro vyšší výnosy fondů. Některé cenné papíry jsou dnes pro penzijní společnosti ztrátové, protože za ně musí platit vyšší náklady na správu, než kolik mohou od lidí vybrat. „Pro účastníky třetího pilíře jsou tak nedostupné, byť by mohly nabízet zajímavé zhodnocení či přispět k diverzifikaci rizik,“ říká mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Lidé by tak sice zaplatili penzijním společnostem vyšší poplatky, ale mohli by vydělat na vyšších výnosech.

Poplatky (0,6 % a 15 %) by se neměly měnit u bývalého penzijního připojištění, tedy u takzvaných transformovaných fondů, ve kterých si na důchod spoří zhruba 4,5 milionu lidí. Beze změny mají zůstat také „nové“ fondy s nejbezpečnější investiční strategií (0,4 % a 10 %), investující jen do nejbezpečnějších dluhopisů a nabízející také nejmenší možný výnos. V nich je zhruba polovina všech vkladů v „novém“ třetím pilíři.

Penzijní společnosti dnes většinou účtují maximální možnou výši poplatků. Výjimkou je Allianz penzijní společnost, která si u fondů s jinou než nejbezpečnější strategií účtuje za správu od 0,5 do 0,7 %. Je tedy podle ní zbytečné měnit současné limity? „Důležité je, že návrhem by se zvyšoval maximální možný limit pro poplatky. To je podle našeho názoru v pořádku. Každá penzijní společnost by tak mohla stanovit poplatky na úrovni, která bude dostatečně konkurenční, a přesto jí pokryje náklady,“ odpovídá mluvčí Václav Bálek.

„Návrhy jsou výsledkem diskusí a reflektují naše dosavadní zkušenosti s provozem doplňkového penzijního spoření, zejména pak s vysokými požadavky na regulaci. Změny poplatků nelze považovat za kompenzaci rušení druhého pilíře,“ dodává Vladimír Bezděk, šéf Penzijní společnosti České pojišťovny a také šéf Asociace penzijních společností.

Návrh ministerstva financí už prošel připomínkovým řízením a podle Ležatky ke zvýšení poplatků neměl nikdo výhrady. „Vláda návrhy projedná pravděpodobně koncem dubna,“ dodává mluvčí.

Vyšší poplatky se ale nelíbí například některým zástupcům důchodové komise. „Stávající sazby úplaty penzijní společnosti v sobě obsahují velkou rezervu a mohly (měly) by být sníženy,“ říká ekonom Jaroslav Vostatek. Ministerstvo financí k tomu dodává, že i po zvýšení limitů bude doplňkové penzijní spoření nejlevnějším produktem pro dlouhodobé spoření v České republice.

Nespravedlivé provize?

Ministerstvo financí také navrhuje zdvojnásobení současného limitu na provize za „prodej fondů“ ze zhruba 880 na 1760 korun, přestože to důchodová komise nedoporučila. „Proti zvýšení provizí byla velká většina členů. I já sám jsem byl proti, protože si myslím, že provize ubírají prostředky, které by ve svém důsledku měly doputovat k lidem, kteří si na důchod spoří,“ řekl k tomu v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda důchodové komise Martin Potůček.

Penzijní společnosti ale limit na provize – zavedený Nečasovou vládou při startu tehdejší důchodové reformy v roce 2013 – považují za nespravedlivý. „Penzijní produkty jsou jediné finanční produkty na českém trhu, které jsou této excesivní regulaci vystaveny, což je hendikepuje v očích obchodníků,“ říká Bezděk. Pro srovnání: u prodeje životního pojištění žádné limity nastaveny nejsou a provize běžně rostou do řádů desítek tisíc korun.

Podle Bezděka nedává smysl, aby byly provize vůbec zastropované. „Provize je nákladem penzijní společnosti, přičemž její příjmy jsou regulovány zákonem a zastropovány. Při regulaci veškerých příjmů penzijní společnosti tak není nutné regulovat ještě detailně jeden její specifický náklad,“ říká.

Limit nedává smysl ani podle zprostředkovatelů. „Přehnaně tvrdá regulace provizí za zprostředkování byla jedním z hlavních důvodů neúspěchu druhého pilíře a také zaseknutí pilíře třetího,“ říká Jiří Šindelář, předseda představenstva Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. Postupný úbytek lidí ve třetím pilíři v posledních dvou letech jde podle něj přesně proti vládním cílům v oblasti spoření na důchod.

Tweet 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.