Čtvrtek 23. května. Svátek má Vladimír.

Zdražení se rozhodně nekoná

Investice 13.02.2014 | 13:51 0 Komentářů

Výběr z poznámek guvernéra Miroslava Singera pronesených na úvod diskusního Kulatého stolu v Ostravě na téma „Oslabení koruny: Hrozba nebo příležitost?“ (Komentář Miroslava Singera)

Ve zkratce řeknu, co si myslím, že by se teď dělo (kdyby ČNB nezačala v listopadu používat kurz koruny jako další nástroj uvolňování měnových podmínek). Vycházím z toho, že znám dnešní inflační čísla. V tuto chvíli by kurz vůči euru začínal čtyřiadvacítkou, spotřebitelské ceny by mířily k poklesu o 1 % – velice evidentně a velice rychle. Ceny výrobců by prudce padaly, protože již před tím opatřením se dotkly nuly.

Co se týče spotřebitelů, jejich potěšení z klesajících cen by poněkud hatily zprávy o tom, kde všude hrozí omezování výroby a propouštění – se stejnými palcovými titulky, jaké se týkají čehokoliv, co je negativní. A dále by všechny, kteří berou dávky a důchody, zcela nepochybně zneklidňovala zachmuřená tvář ministra financí nad propadem příjmu státního rozpočtu a debaty o tom, co bude potřeba v takové situaci udělat.

Dokonce si dovolím říci, že pokud bychom to neučinili v listopadu, s největší pravděpodobností bychom něco takového zahajovali teď, za hlasitého křiku především představitelů produkční sféry, kteří by se ve větší části dožadovali, abychom dodali to, co jsme předtím slibovali – to znamená, že nenecháme kurz posílit a nenecháme posílit protiinflační tendence v ekonomice.

Co se týče dopadů, očekáváme rychlejší oživení ekonomiky, v tomto roce asi o 1 % (vůči situaci bez zásahu ČNB), čemuž odpovídají i ta hodně medializovaná čísla, asi 35 000 pracovních míst, to je prostě efekt růstu HDP o 1 %.
V letošním roce by (průměrná) inflace měla být historicky mimořádně nízká – 1,2 %, za dva roky 1,9 %, což je stále mírně pod inflačním cílem.

Pokud se bavíme o dílčím vyhodnocení, na to je trochu brzo, ale mohu říci, že analyzuji-li dnešní čísla, tak je naprosto evidentní, že kdybychom to neudělali, tak v tuto chvíli by začala deflační perioda. Kdybychom ji potřebovali ukončovat rychleji, tak ji bez použití kurzu stejně neukončíme. Protože je úrok na nule.

Dnešní inflační číslo (za leden) po všech těch zdraženích představuje nejnižší meziměsíční nárůst inflace od roku 1993, nejnižší meziroční nárůst inflace od roku 2003. Takže nemohu se ubránit dojmu, že zdražení se v tomto smyslu alespoň na obecné cenové hladině rozhodně nekoná. Pokud bych měl mluvit o nějakých nadějných znacích, mluvil bych o oživeném zájmu o nemovitosti, což samozřejmě souvisí s tím, že úsporami disponují bohatší části společnosti. Stejně tak slušný vývoj zakázek ze zahraničí dává naději, že by to mělo být lepší.
Pokud se bavíme o spotřebě, tento rok si od toho (dopadů listopadového kroku ČNB) slibujeme nikoliv ani tak posilování zaměstnanosti, ale konečně návrat od omezování pracovní doby zpátky k osmihodinovému pracovnímu týdnu. Ke konci letošního roku a příští rok bychom už mohli vidět nějaké tlaky na trhu práce, které by měly vést k tomu, že začnou růst jak mzdy, tak zaměstnanost.

V tuto chvíli se domníváme, že hodnota koruny je přiměřená, nemyslíme si, že (hladinu kurzového závazku) budeme muset měnit.

Zdroj: ČNB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.