Zastíní americká makro data a italské banky vyčpělé téma Brexitu?

Krátce se tedy nejprve zastavme u kauzy italských bank, která se rozhořela právě ve stínu Brexitu a jde o klasickou ukázku toho, jak obtížně se prosazují uvnitř EU další stupně integrace v okamžiku, kdy zrovna není po chuti některé z velkých zemí unie. Tentokrát nejde o nic menšího než o bankovní unii, která je postupně budována a stojí mimo jiné na principu toho, že pokud se banka (v eurozóně) dostane do problémů, tak to jsou v první řadě její akcionáři a držitelé jejích dluhopisů, jež odnesou to, že musí být (eventuálně) zachráněna, resp. rekapitalizována z veřejných zdrojů. Tento princip chce nyní Itálie porušit a svým bankám (nelegálně) pomoci, což se Bruselu a Berlínu logicky nelíbí, neboť bankovní unie by dostala ránu do kotníku v situaci, kdy ještě nestála na vlastních nohou.Italský premiér Renzi, kterého v říjnu rovněž čeká referendum, však zjevně o zvoleném řešení nehodlá s Bruselem příliš diskutovat. Uvidíme tedy, zdali italská vláda s Evropskou komisí najde společnou řeč, nicméně slovní přestřelky italským bankám asi život neulehčí, přičemž jasno musí být do konce měsíce, kdy budou dokončeny stres testy evropských bank.

Američané sice začínají týden svátkem, avšak i tak bude zbytek týdne, co do událostí nabitý. Vévodit všemu bude report z trhu práce, který minulý měsíc způsobil velký poprask velmi slabým číslem (přírůstek jen 38 tisíc nových pracovních míst). Mezitím přišla hezká řádka amerických dat, která tak slabý růst zaměstnanosti vcelku jasně rozporuje (mezi nimi např. v pátek odpoledne zveřejněný index ISM z průmyslu). V červnu by se podle nás mělo americkému trhu práce dařit lépe, což by mělo reflektovat to, že ekonomika za velkou louží podle nás ve druhém kvartále rostla téměř tříprocentním tempem.

Jan Čermák
Analytik ČSOB