Středa 23. června. Svátek má Zdeňka.

Žádnou paniku. Výkyvy na burze jsou běžné, říkají experti

Investice 17.10.2014 | 20:45 0 Komentářů

Běžných podnikatelů či domácností by se současný pokles na akciových trzích neměl výrazněji dotknout.

Žádnou paniku. Výkyvy na burze jsou běžné, říkají experti

Praha, New York – Současný pokles na akciových trzích zasáhne investory, kteří chtějí prodat cenné papíry. Běžných podnikatelů nebo domácností by se ale dotknout neměl – pokud mezi lidmi nezačne dlouhodobě růst pesimismus. Shodují se na tom analytici oslovení Aktuálně.cz.

Burzy v západní Evropě i ve Spojených státech se v posledních dnech dostaly na nejnižší hodnoty za poslední rok. Pražský index PX skončil například na konci čtvrtečního obchodování o 2,42 procenta níže, německý index DAX oslaboval o více než půl procenta a britský FTSE 100 o 0,78 procenta. Takzvaný „index strachu“ (VIX), který měří náladu na trzích, se dostal na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2012.

„Neočekáváme žádný efekt na ekonomiku,“ říká ale Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities. Podle něj půjde jen o krátkodobé dopady. „Jakkoliv mohou být výrazné a mohou se protáhnout do pozdního listopadu,“ dodává.

Podobný názor má ekonom skupiny Partners Pavel Kohout. Pokles světových akciových indexů podle něj nebude mít bezprostřední vliv na HDP, inflaci ani nezaměstnanost v eurozóně.

„Klesají-li burzy, jde většinou o důsledek určitých problémů než o jejich příčinu,“ zdůrazňuje. Zlevňování akcií tudíž ovlivní pouze chování těch spotřebitelů, kteří zrovna chtěli cenné papíry prodat a získané peníze utratit. „A těch je minimum,“ myslí si Kohout.

Normální chování

Vývoj na burze navíc podle něj nelze brát jako barometr, který by dokonale vypovídal o stavu ekonomiky. Akciové indexy se často propadají o několik procent i bez zásadní příčiny, jindy zase dlouho ignorují varovné informace. „Tak tomu bylo například na podzim 2007, kdy světové akcie začaly klesat více než půl roku po zveřejnění informací o americké hypoteční krizi,“ připomíná ekonom Partners.

Jelikož ale poslední dva roky byly trhy mimořádně klidné, tak je pochopitelné, že jakékoliv zakolísání budí velkou pozornost. „Ve skutečnosti se však jedná o normální chování,“ uvádí Kohout.

Běžné zákazníky by mohly současné výkyvy zasáhnout jen v případě, že by se nálada na trhu zhoršila dlouhodobě a opět by rostla averze k riziku. Pak by se například zvýšila opatrnost věřitelů, kteří by zejména po menších podnicích – pro jistotu – začali požadovat vyšší výnosy za nové úvěry.

Problémy Řecka: Příčina, nebo následek?

K současnému poklesu došlo z více důvodů, u několika z nich je navíc složité říct, zda se jednalo o příčinu, nebo následek. Kromě strachu z eboly nebo deflace v eurozóně mohlo být jednou ze záminek pro výprodej akcií například prohlášení řeckého premiéra Antonise Samarase.

Ten koncem září řekl, že země ukončí spolupráci s takzvanou trojkou (tedy s Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou, které od roku 2010 poskytují tamní ekonomice záchranné prostředky) ještě letos místo původně plánovaného roku 2016.

„V takovémto případě by si země musela na svůj chod znovu půjčovat na dluhopisovém trhu, což by vyšlo mnohem dráž než v současnosti. Nyní si totiž půjčuje od trojky za procento ročně, kdežto investoři by za dluhopisy požadovali až devítinásobek,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.

Ke zdražení výnosů z desetiletých dluhopisů, kterými tamní vláda kompenzuje investorům riziko možného nesplacení, ale došlo až v reakci na nejistotu, jak se Řecko s podobným problémem vyrovná. 12. října se úroky zvýšily zhruba o třetinu.

Po naivním optimismu přišlo vystřízlivění

Podle Hlinomaze může za současné kolísání akciových trhů také fakt, že investory dostihla nejistota, co se světovou ekonomikou obecně nyní bude. „Hledají odpověď na otázku, co budou dělat centrální banky dál. Když se objevují větší ekonomické potíže v Evropě – kroky Evropské centrální banky se mohou jevit jako nedostatečné – a slábne i Čína, tak na špatné zprávy reagují poklesem, neboť čekají horší růst i horší zisky firem,“ uvádí.

„Zkrátka, trhy si náhle uvědomují, že světová ekonomika není v ideálním stavu. Proto přecházejí ze stavu naivního optimismu do stavu temného škarohlídství, což je reakce, ke které čas od času dochází,“ souhlasí Kohout.

„Za hlavním propadem podle mě stojí primárně psychologické důvody. V posledních měsících se stále častěji spekulovalo o tom, že akciové trhy, především se to týkalo USA, jsou na neopodstatněných maximech a korekce či dokonce výraznější propad cen je nevyhnutelný,“ doplňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Nová krize? Nehrozí

K panice podle Hlinomaze ale zatím není důvod. „Rozvahy bank i firem jsou hodně vyčištěné, nezřídka plné hotovosti a firmy zvýšily produktivitu. Dostanou-li proto dostatečně uspokojivou odpověď, rychle se konsolidují k opětovnému růstu,“ věří Hlinomaz.

K určité korekci tedy dojít může, podobný propad, jaký nastal v letech 2007 a 2008, každopádně oslovení experti neočekávají. Novák navíc připomíná, že kdyby náhodou došlo k dalším silným výprodejům, tak by centrální banky, jak už je v posledních letech jejich zvykem, přispěchaly na pomoc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.