Údaje ČNB konkrétně hlásí, že pohledávky ČNB vůči zahraničí v době mezi 10. a 20. červnem nepatrně klesly: o necelou půlmiliardu korun, v eurovém vyjádření činil pokles pohledávek zhruba 18 milionů euro.
Spojené království hlasuje o svém setrvání v Evropské unii právě dnes a výsledek referenda bude alfou a omegou pro další vývoj na finančních trzích a bude mít také významný dopad na sentiment v globální ekonomice obecně.
Pokud Velká Británie v EU setrvá, tak lze čekat, že koruna posílí zpět k úrovni 27 za euro a ČNB bude muset na devizovém trhu opět zasahovat. Vývoj za poslední měsíce ale zároveň ukazuje, že devizové intervence jsou spíše sporadické: ČNB na devizovém trhu nečelí nějakému významnému tlaku a pokud již musí intervenovat, tak si vystačí s poměrně malými objemy devizových intervencí.
Finanční trhy pochopily, že ČNB skutečně nehodlá s ukončením svého kurzového závazku spěchat: je zde explicitní závazek držet korunu nad úrovní 27 za euro přinejmenším do konce letošního roku, nicméně samotná bankovní rada naznačuje, že kurzový závazek zůstane v platnosti zhruba do poloviny roku 2017 a osobně si myslím, že česká centrální banka bude řídit kurz koruny i v průběhu druhého pololetí roku 2017. Proto v tuto chvílí, tedy na přelomu jaraa léta roku 2016, není na devizovém trhu vyvíjen nějaký enormní spekulativní tlak směrem k posílení české měny.
ČNB tedy má situaci na devizovém trhu pevně v rukou a v uplynulých dnech působily proti posílení koruny také nejistoty spojené s hlasováním o Brexitu. Česká centrální banka tak momentálně nemusí na poli měnové politiky zvažovat žádné nové zásadní kroky. Pokud by zde byly výrazné tlaky směrem k posílení koruny, tak by bankovní rada zvažovala snížení úroků do záporných úrovní: takový krok ale ČNB sama o sobě nepreferuje a ani vývoj na finančních trzích ji k němu naštěstí netlačí.
REKLAMA
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
