Vývoj mezd se odtrhl od vývoje ekonomiky

„Přestože naše hospodářství vykazuje známky ochlazení a kolem České republiky se zhoršuje ekonomické počasí, zaměstnanci se nadále mohou těšit z vysokého růstu mezd. V případě že se však nakazíme německou chřipkou, lze očekávat zmírnění pnutí na trhu práce a v důsledku tohoto vývoje i zbrzdění tempa růstu mezd,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ve druhém čtvrtletí 2019 dosahovala průměrná mzda hodnoty 34 105 korun. V meziročním srovnání došlo k růstu průměrné mzdy o 7,2 procenta, tedy o 2 290 korun. Spotřebitelské ceny vzrostly pouze o 2,8 procenta, což vedlo k reálnému růstu mezd o 4,3 procenta. Růst mezd byl výrazně vyšší než růst ekonomiky, což je z dlouhodobého pohledu neudržitelné.

Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s vysokými příjmy. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou obdrží zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Medián mezd ve druhém čtvrtletí 2019 dosáhl výše 29 127 korun a meziročně vzrostl o 6,9 procenta.

Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze a dosahovala úrovně 42 297 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda byla v Karlovarském kraji s hodnotou 29 691 korun. Karlovarský kraj byl jediným ze všech krajů České republiky, kde průměrná mzda dosahovala nižší úrovně než 30 000 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobírali mzdu v rozmezí 14 955 korun a 55 259 korun.

^REKLAMA

Ze současného vývoje na trhu práce mohou mít radost zaměstnanci, kterým v důsledku vysokého růstu mezd narůstá životní úroveň. Růst mezd je dobrou zprávou i pro veřejné rozpočty, do kterých v důsledku relativně vysokého daňového a odvodového zatížení práce přitéká stále více peněz. Naopak firmám rostoucí příjmy zaměstnanců vytváří vrásky na čele, protože se jim zvyšují mzdové náklady.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS