Vyšší sazby navzdory horšímu výhledu

Co tedy přimělo ČNB pokročit na cestě tzv. normalizace úrokových sazeb, když ještě nedávno intenzivně hovořila o zahraničních rizicích a na posledních třech zasedáních se pro vyšší sazby našly vždy jen dva hlasy? Asi na prvním místě by se daly opět uvést inflační tlaky, které vedly ke zrychlení inflace v prvních měsících roku, nebo zmírnění zahraničních nejistot, nicméně asi těžko si lze nevšimnout změny výhledu devizového kurzu koruny v nové prognóze.

ČNB totiž doposud spoléhala na to, že k žádoucímu zpřísňování tuzemských měnových podmínek bude napomáhat rychle posilující koruna. Té se ovšem dobývat dříve ztracené pozice až tak nechce, a to dokonce ani za pomoci už tak vysokého úrokového diferenciálu.

V novém výhledu tak ČNB předpokládá, že koruna bude sílit o něco pomaleji, a tak třeba hranici 25 CZK/EUR zdolá až v závěru letošního roku a nikoliv už ve druhém kvartále. Rozdíl mezi únorovou a květnovou prognózou je 40-50 haléřů, nicméně směr, s nímž ČNB počítá, zůstává neměnný. A právě k němu má pomoci vyšší úrokový diferenciál oblíbený mezi zahraničními spekulanty.

První letošní zvýšení sazeb je za námi a zůstává otázka, co čekat dál. Prognóza ČNB naznačuje, že by brzy mohlo dojít k dalšímu zpřísnění měnové politiky, nicméně je otázkou, zda budou chtít centrální bankéři až tak pospíchat.

^REKLAMA

Na konci června už budou mít k dispozici výsledky české ekonomiky za první kvartál a jasněji může být i ohledně zahraničních rizik, ať už jde o zpomalení německé ekonomiky, brexit nebo náladu panující v ECB. Tuzemská čísla však zřejmě silnou podporu k rychlému postupu kupředu zatím dávat nebudou. Ostatně těžko podléhat euforii při pohledu na vývoj daňových příjmů rozpočtu, letošní výkon automobilek nebo poslední PMI.

Petr Dufek
Analytik ČSOB