12. 10. 2021
Vysoká inflace bude dál růst. A volá po vyšších sazbách
Česká inflace začala atakovat pětiprocentní hranici. V září meziročně vyskočila na 4,9 %, což je více než 1,7procentního bodu nad letní prognózou centrální banky. Navíc za prudkým nárůstem do značné míry stojí jádrová inflace, která láme nové rekordy – v září vystoupala až na 5,8 %, což je 2,3procentního bodu nad srpnovou prognózou centrální banky.
Růst cen probíhá až na malé výjimky napříč spotřebitelským košem. Domácnostem se prodražují zejména náklady spojené s bydlením, které ve spotřebitelském koši zastupuje imputované nájemné (ceny bytů, materiálů a stavebních prací). Druhou velkou zdražující oblastí je doprava – výrazně vyšší jsou meziročně nejen pohonné hmoty, ale i ceny automobilů reflektující výpadky produkce v automobilovém průmyslu. A bohužel, inflace může být v nejbližších měsících ještě vyšší. Na podzim se teprve do spotřebitelského koše začnou promítat postupně vyšší ceny elektrické energie a plynu a inflace tak může ke konci roku atakovat hranici 6 %.
To vše samozřejmě jenom posílí jestřábí náladu v centrální bance. A ukazuje to už včerejší vyjádření centrálních bankéřů k zářijovým číslům – „Zveřejněná data svědčí o nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky, které představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB. Situace se vyvíjí ve směru mnohem rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než předpokládala letní prognóza.“
Většina bankovní rady má oprávněné obavy, aby se dnešní vysoká inflace (kterou způsobuje široká paleta faktorů) nepromítla do dlouhodobějších inflačních očekávání a nezabydlela se pak v Česku natrvalo. Menší ukotvenost inflačních očekávání už prý podle posledních komentářů centrální bankéři začínají pociťovat – podle posledního průzkum jsou krátkodobá i střednědobá inflační očekávání na finančních trzích nejvyšší za poslední dekádu.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
