Prvotní záminku k výprodejům přitom před několika dny zavdala západní Evropa, ze které přicházela v nepřerušené sérii lepší než očekávaná konjunkturální data. Ta dávala tušit, že dlouhá recese v eurozóně se chýlí ke konci a tudíž není důvod, aby úrokové sazby setrvávaly na tak nízkých hodnotách. Domněnku o konci recese nakonec potvrdily předevčírem příznivé statistiky o HDP, které jasně ukázaly na to, že eurozóna již ve druhém čtvrtletí rostla. Nyní tedy po Evropě převzala štafetu Amerika, konkrétně pak vylepšující se trh práce v USA. Včera zveřejněné týdenní statistiky totiž ukázaly na to, že tzv. nové žádosti o podporu poklesly na nejnižší hodnotu od září 2007. Připomeňme přitom, že tzv. Velká recese, která vedla k pádu banky Lehman Brothers v září 2008, začala teprve na konci roku 2007.
Trhy a nejen dluhopisů mají nyní strach z toho, že americká centrální banka právě s ohledem na lepšící se domácí trh práce, zahájí proces postupného zpomalování měnové expanze. Připomeňme, že Fed ve snaze podpořit ceny aktiv a tedy spotřebu aktuálně nakupuje dluhopisy ve výši 85 mld. měsíčně. Šéf americké centrální banky Bernanke přitom nedávno uvedl, že pokud se bude makro situace dále vylepšovat, tak dodatečná poptávka Fedu po dluhopisech by měla být postupně odbourána do poloviny roku 2014. Pro trhy je klíčové správně odhadnout, zdali Fed začne šlapat na brzdu již od září (zasedání FOMC je 18.9.). Při inflaci blížící se zpět k dvouprocentnímu cíli vyšle klíčový signál americký trh práce, přičemž zásadní budou srpnové statistiky zveřejněné první zářijový týden. Je jasné, že rekordně nízké žádosti o podporu v nezaměstnanosti dávají tušit dobrý výsledek. Nicméně k tomu, aby Fed již v září oznámil zpomalení nákupů dluhopisů, bude zapotřebí, aby srpnový přírůstek pracovních sil v USA byl viditelně nad 200 tisíci. Zdali se takto zadaří, není jasné, resp. dá se to těžko odhadnout…
Jan Čermák, analytik ČSOB
