Úterý 23. dubna. Svátek má Vojtěch.

Výhled Saxo Bank: Čína otevírá úvěrové kohoutky

Investice 24.10.2018 | 15:51 0 Komentářů

Koncem roku 2017 se trhy shodly na tom, že dochází k „synchronizovanému globálnímu růstu“. O devět měsíců později analytici mluví o riziku recese ve Spojených státech, revidují předpovědi růstu směrem dolů a globální monetární obraz se prudce zhoršil.

Důsledkem ukončení kvantitativního uvolňování je, že likvidita centrálních bank klesla do záporných čísel a indexy monetárního stavu hlavních rozvinutých země klesají, s výjimkou Velké Británie, kde nižší kurz libry přináší určitou podporu pro ekonomiku. Rozvíjející se trhy už pociťují problémy vyvolané stlačením likvidity dolaru, protože náklady na financování rostou – zejména v zemích s nejvyššími politickými riziky.

Čínská centrální banka (PBoC) musí doladit svou politiku

V tomto kontextu se čínské ekonomice stále daří překvapivě dobře, avšak obchodní válka se Spojenými státy si už začíná vybírat svou daň.

Podíváme-li se níže na graf sociálního financování, zdá se, že růst úvěrů v Číně dále zpomaluje. Můžeme předpokládat, že Čína se rozhodla pokračovat ve snižování míry zadlužení i přes negativní dopady amerických cel.

Podíváme-li se však na další údaje týkající se úvěrů, bude to vypadat jinak. Od loňského května, kdy se obchodní válka přiostřila, došlo k posunu směrem k uvolněnější politice a stimulům. Když sazby Shibor spadly, byly čínské trhy zaplaveny lacinou likviditou centrální banky, což vedlo k oživení růstu úvěrů.

Od loňského května vzrostl objem peněz, které čínská centrální banka napumpovala do bankovního systému, o 15 % a dosáhl celkem 8,4 trilionu CNY. Zadlužení místních vlád vzrostlo o 6 % na 17,6 trilionů CNY. A celkový objem půjček nebankovním finančním institucím, který byl v předchozích letech v záporných číslech, se k srpnu zvýšil meziročně o neuvěřitelných 52 %.

 

Čínský dluhový problém je však něco úplně jiného, než dluhové problémy jiných zemí. Domácnosti jsou zadlužené minimálně a hlavní problém spočívá ve firemním zadlužení. Vzhledem k tomu, že většina firem jsou státní podniky, mají výhodu díky nevyslovené podpoře státu, což výrazně snižuje skutečný rozsah dluhové hrozby pro Čínu a v podstatě ukonejší i ty nejskeptičtější investory.

Návrat úvěrového impulsu

Nejvýznamnějším dopadem monetárního uvolňování zatím bylo, že pomohl vytlačit úvěrový impuls – tedy „změnu změny“ úvěrů a klíčový motor ekonomického růstu – zpět do kladných čísel. Naše nejnovější údaje naznačují, že úvěrový impuls se drží na 3,3 % HDP, tedy mírně nad dlouhodobým průměrem. Pokaždé, když se čínský úvěrový impuls dostal do kladných čísel, došlo k masivní podpoře lokálního trhu s nemovitostmi i růstu čínského HDP a k uspíšení zásadních pozitivních ekonomických změn v rozvíjejících se zemích i na globální úrovni.

 

Rozsah tohoto impulsu je stále poměrně omezený, ale v nadcházejících měsících by měl růst a dostatečně podpořit lokální investice a expanzi.

V předchozích fázích zotavení jsme zaznamenali, že se projevuje poměrně vysoká (0,6 k jedné) korelace mezi úvěrovým impulsem a cenami nemovitostí. Vyšší tvorba úvěrů by měla držet ceny ve městech třídy first-tier, kde došlo k poklesu cen do záporných čísel z hlediska procentní změny, i ve městech třídy tier-two, kde je pokles poněkud mírnější. Vzhledem k tomu, že růst úvěrového impulsu předchází ceny nemovitostí o tři čtvrtletí, můžeme předpokládat, že k zotavení dojde v roce 2019.

A jelikož nemovitosti představují zhruba 50 % čínských investic, dojde v příštím roce k podpoře růstu HDP a k lepším údajům.

Příliš málo, příliš pozdě?

Pokud bychom si po velké finanční krizi měli vybrat jeden spolehlivý makroekonomický údaj, rozhodli bychom se právě pro čínský úvěrový impuls. V posledních letech představoval nejvýznamnější motor růstu globální ekonomiky a měl by zůstat klíčovou proměnnou i v nadcházejících letech, jelikož podíl Číny na globálním růstu dosahuje 35 % (tedy růstu Spojených států, Indie a eurozóny dohromady).

Globální význam Číny zřejmě nadále poroste, protože americká ekonomika podléhá vábení protekcionismu a injekce likvidity ze strany centrální banky selhávají. V předchozích obdobích s nižší likviditou nebo pomalejším růstem fungovala Čína jako proměnná, která v období 2012-2013 vytlačila úvěry vzhůru a tím zmírnila dopady opatření Fedu. Zdá se, že Čína je ochotná opět zasáhnout a poskytnout ekonomice potřebný stimul.

Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.