Výhled regionu SVE na rok 2014: více investic a snižování fiskálních deficitů urychluje růst HDP

Analytici Erste Group očekávají zrychlení růstu HDP v sedmičce zemí SVE z 0,9 % odhadovaných pro rok 2013 na 2,2% v roce 2014. „Růst HDP by v tomto regionu měl být ve srovnání s Eurozónou dvojnásobný. Ještě důležitější je skutečnost, že tento růst bude vyváženější a tak i udržitelnější. Po pravdě řečeno bude 2014 prvním rokem od počátku krize, v němž porostou investice ve všech zemích“, prohlásil Juraj Kotian, šéfanalytik regionu SVE v Erste Group.

Fiskální deficity budou nadále klesat a deficity běžného účtu zůstanou pod kontrolou, soudí analytici Erste Group. Kromě Chorvatska a Srbska by měly být všechny země regionu SVE v příštím roce schopny dodržet maastrichtské kritérium pro fiskální deficit ve výši 3 % HDP. „Maďarsko a Rumunsko opustily proceduru nadměrného deficitu (EDP) v létě minulého roku, Česká republika a Slovensko ji pravděpodobně opustí v tomto roce. Očekává se, že před ukončením procedury vyzve Evropská komise Slovensko k předložení dalších podrobností k budoucím konsolidačním plánům. Polsko má před sebou ještě celý další rok,v roce 2014 však vykáže přebytek rozpočtu díky mimořádným příjmům z převzetí portfolia státních dluhopisů z otevřených důchodových fondů,“ pokračuje Kotian.

V mnoha zemích SVE jsou úroky na rekordně nízké úrovni a před koncem léta sotva dojde k jejich zvyšování. Některé centrální banky by do té doby dokonce mohly pokračovat ve své mimořádně uvolněné peněžní politice, jejíž konec je v dluhopisech zemí SVE již do značné míry zohledněn a měl by tak mít jen minimální dopad na podmínky financování sedmičky zemí SVE. „Vypadá to, že redukce nákupu cenných papírů americkou centrální bankou (Fed) bude probíhat velmi kontrolovaně, protože se Fed bude snažit zabránit nadměrnému růstu amerických výnosů, aby neohrozil právě probíhající ekonomické zotavování. Riziko růstu výnosů dluhopisů zemí regionu SVE je tak rovněž omezené. Pro příští rok proto očekáváme pouze velmi mírný nárůst výnosů o 20 až 70 bazických bodů“, vysvětluje Juraj Kotian.

Přehled jednotlivých zemí

Česká republika: K nejdůležitějším událostem v roce 2014 patří konec fiskálních omezení, která byla hlavním důvodem recese mezi čtvrtým čtvrtletím 2011 a prvním čtvrtletím 2013. Dalším důležitým faktorem by se mohlo stát protestní hnutí ANO, které bude partnerem budoucí koalice.Pravděpodobná ožehavá témata, jako například daně, budou odsunuta „na později“, což by mohlo vést k napětí ve vládním kabinetu.

^REKLAMA

Slovensko: Na Slovensku budou hlavními tématy příštího roku pokračující fiskální konsolidace a vývoj státního dluhu. Vláda plánuje snížení nominálního rozpočtového schodku na 2,6 % HDP, očekává však nárůst strukturálního deficitu (jelikož konsolidace probíhá především na základě jednorázových efektů či dočasných opatření). Slovensko tak možná nebude moci opustit proceduru nadměrného deficitu, pokud neoznámí realizaci dalších konsolidačních opatření. Kromě toho se výše státního zadlužení pohybuje v nebezpečné blízkosti některých limitů stanovených v zákoně o dluhové brzdě. Překročení těchto hodnot by automaticky znamenalo krácení rozpočtu či jiné sankce. Státní zadlužení dosáhne ke konci roku 2013 pravděpodobně hodnoty těsně pod 55 % HDP. Překročení tohoto limitu by vedlo ke všeobecnému krácení veškerých státních výdajů o 3 %. Kromě toho by do konce příštího roku mohla být prolomena hranice 57%, což by vládu donutilo předložit vyrovnaný rozpočet pro rok 2015.

Polsko: Polsko nyní zažívá druhou nejdelší periodu rekordně nízkých a stabilních úroků ve své historii. Prozatím nejdelší období stabilní základní úrokové míry (19 po sobě jdoucích měsíců) bylo zaznamenáno v krizových letech 2009–2010. V základním scénáři očekávají analytici Erste Group první zvýšení úroků ve čtvrtém čtvrtletí 2014. Zůstane-li však inflace na nízké úrovni, mohla by stabilita úroků vydržet ještě déle. Aby bylo dosazeno historického rekordu stabilní základní úrokové míry, musela by zůstat beze změny až do března 2015, což by bylo možné, pokud i nadále potrvá neinflační prostředí. Bylo by to současně i nejdelší období s nejnižší krátkodobou úrokovou mírou v dějinách (3M WIBOR).

Maďarsko:„Neortodoxní“ politika maďarské vlády bude pravděpodobně i v roce 2014 nejdůležitějším faktorem dalšího vývoje. Významnou událostí jsou bezesporu jarní parlamentní volby. Dle nejnovějších průzkumů veřejného mínění lze vycházet z toho, že u moci zůstane současná vláda. Analytici Erste Group však nevylučují, že po volbách nedojde ke zpřísnění fiskální politiky s cílem udržet rozpočtový schodek v příštím roce pod hranicí 3 % HDP, což bude zřejmě předpokladem přítoku dalších finančních prostředků z EU a proto pravděpodobně i jednou z priorit vlády. Zapomínat by se však nemělo ani na plán maďarské vlády poskytnout dodatečnou pomoc dlužníkům hypoték v cizí měně, což by mohlo mít výrazný dopad na bankovní sektor, forint a celé národní hospodářství.

Rumunsko: Rumunsko má ještě dva roky čas na použití finančních prostředků přidělených Evropskou komisí pro současnou finanční periodu (2007–13). Jak ukazují modely Erste Group, mohla by absorpce veškerých peněžních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU poskytnutých pro finanční období 2007–13 (19,2 mld. EUR) zvýšit potenciální růst HDP po roce 2015 na 4 %. Dle analytiků Erste Group vzroste každoroční příliv finančních prostředků ze strukturálních fondů EU z odhadovaných 3 mld. EUR v roce 2013 na 5 mld. EUR v roce 2014. Reforma veřejného a soukromého sektoru bude v Rumunsku i nadále váznout. Politickým vyvrcholením příštího roku budou nepochybně prezidentské volby. Konečná fáze volební kampaně bude probíhat pravděpodobně koncem listopadu nebo počátkem prosince, pokud ovšem prezident Basescu nevyužije ústavního práva a neposune volby o dva měsíce (jako v roce 2012). S podobným zájmem se setkají květnové volby do Evropského parlamentu (EP), o jehož křesla budou bojovat obě strany zastoupené ve vládě (sociální demokraté a liberálové). Určitou míru politického hašteření lze očekávat v každém případě, především ve volebních letech a to nejen v Rumunsku, nýbrž celosvětově. Zachování politické stability je však rozhodujícím předpokladem pro udržení důvěry investorů.

^REKLAMA

Chorvatsko: Podle analytiků Erste Group bude mít reakce chorvatské vlády na fiskální cíle Evropské komise rozhodující vliv na ratingový výhled, finanční náklady, strukturální reformy a opatrnější orientaci fiskální politiky. Procedura nadměrného deficitu si snad vynutí určité konsolidační aktivity, ale co je ještě důležitější, také snad povede ke konstruktivním strukturálním reformám a vyváženému poměru mezi vyšším daňovým zatížením a potřebným stálým snižováním výdajů.

Srbsko: Pro analytiky Erste Group je očekávané zahájení jednání s Evropskou unií v lednu 2014 jednou z nejdůležitějších událostí roku. Znamenalo by to jistotu, že perspektiva vstupu Srbska do EU je stále aktuální a zároveň by to byl silnější podnět ke strukturálním reformám, což by upevnilo celkovou hospodářskou a politickou stabilitu a zlepšilo šance na přítok zahraničních přímých investic.