Průměrné reálné mzdy poklesly ve druhém čtvrtletí letošního roku o 1,1 %. Navíc rozdíl mezi spotřebiteli s nižšími a vyššími příjmy se ve druhém čtvrtletí prohloubil, protože odvětví, kde jsou příjmy obecně nejlepší (peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti) rostly vesměs nejvyšším tempem. Počet zaměstnaných se v těchto odvětvích navíc na rozdíl od většiny ostatních nesnižoval a naopak lehce rostl. Jak si ve světle těchto dat stál červencový maloobchod?
Lidé si v nákupních košících odvezli v porovnání s červnem méně potravin (-1,2 %). Ani nižší ceny k vyšším nákupům nelákaly, ale mohly alespoň mírně ulehčit peněženkám spotřebitelů s nejnižšími příjmy a důchodců. Meziročně se nákup tohoto nezbytného zboží snížil o 3,3 %. Co naopak podnítilo spotřebitele k „akci“ byl levnější benzín. Průměrná cena litru Naturalu 95 byla v červenci oproti předchozímu měsíci zhruba o 40 haléřů nižší, a tak prodeje pohonných hmot u čerpacích stanic vzrostly o necelá 3 %.
Maloobchod s nepotravinářským zbožím po poklesu v minulém měsíci v červenci meziročně vzrostl o 2,2 %. Výsledek je částečně ovlivněn srovnávací základnou. Ve stejném období minulého roku totiž obchody vydělaly ve stálých cenách meziročně méně o 0,2 %. Rostoucí vklady obyvatelstva u bank, které se v červenci meziměsíčně zvýšily o necelé tři miliardy korun, ukazují na to, že spotřebitelé po zaplacení základních výdajů zbytek raději ušetří. Úmysl spořit respondenti vyjádřili i v posledním konjukturálním průzkumu (za srpen).
V červenci bylo nově zaregistrováno oproti minulému roku o 6,2 % více vozidel. Na tržbách v prodeji motorových vozidel a autoservisů se to ale příliš neprojevilo (reálný růst pouze o 0,8 %), což částečně dokládá útlum v podnikatelské sféře.
