Nejprve se krátce zastavme u voleb do českého senátu. Spekulovat, jaký že to oněch 18 % voličů vyslalo politickým stranám signál, asi nemá příliš cenu. Pragmaticky vzato jde pouze o to, zdali Nečasova vláda ustojí nadcházející hlasování o rozpočtu a bude při hlasování o daňových změnách schopna zpacifikovat “rebely” ve vládnoucí ODS, kteří jsou pochopitelně po prohraných volbách na koni. Zdali se to povede, či bude mít ČR před prezidentskou volbou na krku vládu v demisi, bychom se měli dozvědět již na počátku listopadu, kdy proběhne kongres ODS (2.11.), resp. kdy se bude hlasovat o daňovém balíku (již zítra začíná další schůze poslanecké sněmovny).
Co se pak týká regionálních voleb ve Španělsku, tak ty vyslaly dva rozporuplné signály. Tou dobrou zprávou je, že se lidovcům premiéra Rajoye podařilo více než obhájit mandát v Galácii, kde jeho strana již před jeho nástupem na post šéfa centrální vlády aplikovala tvrdé úspory. Špatnou zprávou je naopak vítězství nacionalisticky orientovaných stran v Baskicku, které zřejmě bude trvat na větší autonomii. Centrální vláda přitom nemá na baskickou vládu účinnou páku v podobě “dočasné” pomoci z centrálního rozpočtu, jež je fiskálně slabším regionům nabízena výměnou za přenechání větší kontroly nad regionálním rozpočtem. Vzdorovití Baskové pomoc nepotřebují a proto se po volbách mohou chovat ještě více nezávisle na centru, které je zodpovědné za výsledek celých veřejných financí španělského království.
Jan Čermák, analytik ČSOB
