Parkování zdarma, v pohodlné vzdálenosti od lanovky a také záchody, slušné občerstvení a v ideálním případě i šatna, kde by se člověk mohl doobléci a přezout v teple z cestovních bot do lyžáků.
Tak takové parkoviště jsme při testovací jízdy po známých lyžařských střediscích nenašli. Někde to vypadalo dokonce skoro tak, jako kdyby se technické služby snažily lyžaře od návštěvy té které lokality odradit.
„Nejsou peníze,“ konstatoval suše pracovník obsluhující centrální parkoviště v Harrachově. Při příjezdu k němu centrem městečka marně vyhlížíte výrazné naváděcí směrové tabule, natož informaci o tom, zda je obsazené či nikoli. Ve všední den, kdy jsme tam byli my, zelo prázdnotou, o víkendech však bývá jeho plocha, kam by se v případě absence sněhu vešlo až 200 aut, plné. Všude je odtud daleko, k vlekům asi půl kilometru. Zastávka skibusu je hned vedle, ale jízní řád je jako noty na buben. Většině lidí tedy nezbude než vzít lyže na ramena a zpotit se již cestou ke sjezdovce.
