Veřejné zadlužení v EU bobtná, záporné úroky však mohou růst zpomalit

Kromě toho, že dluh rychle roste v Itálii a Belgii, tak znepokojivě se vyvíjí veřejné zadlužení i ve Francii – tedy v zemi, jež začala propagovat myšlenku fiskální a politické unie. Francie se díky své rozpočtové politice „úspěšně“ přibližuje hranici zadlužení ve výši 100 % HDP (aktuálně je na 97,5 %) a naproti tomu se vzdaluje méně zadluženému Německu. Jestliže loni byl její dluh vůči HDP vyšší ve srovnání s Německem jen o 18,3 procentního bodu, aktuálně je to už přes 23 procentních bodů.

Ve 12 zemích, včetně Německa a ČR, se dluh veřejného sektoru snížil. ČR navíc zůstává sedmou nejméně zadluženou zemí EU. České zadlužení však klesá nejen díky růstu hospodářství, ale i využívání starých finančních rezerv.

Nicméně situace v některých velmi kredibilních zemích, jako např. Německo, se má šanci dále zlepšovat, neboť tyto země „platí“ investorům kupujícím dluhopisy s kratší splatností záporný úrok. Je to vcelku absurdní situace daná nejen vysokou důvěryhodností německého vládního dluhu, ale i nízkoinflačním prostředím, jakož i politikou ECB. Ta jak víme, nejenže uplatňuje záporné úrokové sazby, ale navíc vládní dluhopisy skupuje z trhu. Vůbec přitom není vyloučeno, že se do takto příjemné situace dostane i český stát, neboť díky silné koruně a přebytkové platební bilanci možná i ČNB jednou zavede záporné úrokové sazby a veřejný dluh bude mít šanci klesat ještě rychleji. Odvrácenou stranou této politiky bude to, že střadatelé budou možná muset platit za to, že si své korunky uloží v bance.
Zdroj : Jan Čermák & Petr Dufek analytici ČSOB