V nedělních polských volbách jde nejen o změnu vlády, ale i vedení NBP

Ještě než půjdeme do Polska, si však řekněme, že již dnes odpoledne bude zasedat maďarská centrální banka (MNB) a ani tato událost nemusí být nezajímavá. Deflace v Maďarsku se v září prohloubila, a ačkoliv ekonomice to až tolik nevadí, tak je možná zbytečné držet oficiální úrokové sazby na úrovni 1,35 %. Navíc stále holubičí Fed a ECB dávají centrálním bankám v emerging markets (kam Maďarsko stále patří) prostor, aby svoji měnovou politiku uvolnily. A tak MNB dnes možná naznačí, že její cyklus uvolňování měnové politiky neskončil, ačkoliv jeho opravdu definitivní konec už několikrát oznámila.

Pokud jde tuto neděli o polské volby, tak ty se investorům-spekulantům vyplatí sledovat hned ze dvou důvodů. Možná změna vlády, která se zde rýsuje, kdy hlavní koaliční silou nebude liberální Občanská platforma, ale křesťansko-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), přinese nejen změny v rozpočtové, ale možná i měnové politice. A ty mohou být poměrně významné. Fiskální nápady PiS zahrnující výrazné zvýšení odpočitatelných položek na děti a snížení hranice pro odchod do důchodu mohou udělat do státního rozpočtu zářez až 2 % HDP.

Co se pak týká personálních změn v polské centrální bance, tak je dobré si již před volbami uvědomit, že nový polský parlament má na počátku příštího roku bude jmenovat 6 z 10 členů vedení NBP. Kromě toho nedávno zvolený prezident Duda (rovněž PiS) bude mít v roce 2016 možnost společně se Sejmem jmenovat i guvernéra NBP, přičemž je veřejným tajemství, že ten současný – M. Belka – to nebude. V případě totálně obměněného vedení NBP tak může mít zlotý minimálně dočasně obavu, že měnová politika centrální banky bude ve vleku té vládní (viz maďarský příklad).

A konec konců pokud v neděli získá PiS nadpoloviční zisk křesel v Sejmu, tak přechodný narůst obav z budoucnosti může potkat i polské vládní dluhopisy a akcie.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

^REKLAMA