V dolech Jižní Afriky se stávkuje již 9. týden v řadě

Zatímco odbory požadují až dvojnásobné zvýšení měsíčních platů horníků, a to na 12 500 randů (1 200 USD), zaměstnavatelé vzkazují, že takovýto nárůst nákladů si nemohou dovolit. Jako protinabídku navrhují navýšení mezd o 10 procent.

Situace v JAR má tak přirozeně několik negativních ekonomických dopadů, které se s délkou stávky prohlubují:

• Dělníci již dva měsíce nedostali výplatu, a tak začínají mít finanční problémy. Docházejí jim i poslední úspory, jsou proto nuceni prodávat rodinné cennosti, aby měli na živobytí. V zemi tak roste kriminalita, děti nechodí do školy.
• Těžařské společnosti přicházejí o příjmy. Dosud jim stávka vzala přes 10 miliard randů (921 miliónů USD). Horníci přišli v důsledku výpadků mezd o 4,5 miliardy randů. Průběžný nárůst ušlých příjmů těžařských společností i zaměstnanců těchto firem lze sledovat online.  
• Cena platiny a paládia na aktuální události dosud příliš nereagovala, protože trhy zatím spoléhají na vytěžené zásoby. Nicméně s prodlužujícím se obdobím stávky se nepříznivá situace pravděpodobně začne projevovat i v cenách vzácných kovů. JAR se podílí 70 procenty na světové těžbě platiny a 37 procenty na těžbě paládia. Nicméně po paládiu se v březnu zvýšila poptávka více, protože dalších 40 procent světové těžby představuje Rusko, jehož nepředvídatelné kroky v zahraniční politice naháněly mnohým investorům strach,
• Ekonomika Jihoafrické republiky se v důsledku stávky ztenčuje a bilance běžného účtu se propadá. Poslední stávka v roce 2012, která si vyžádala i lidské oběti, stála zemi 9 miliard randů a 0,25 procent HDP.
• Zástupce prezidenta se dnes setkává s představiteli těžařských společností a odbory, aby jim jako mediátor pomohl najít společnou cestu k vzájemné domluvě. Zájem vlády na tomto problému se bude s blížícími se volbami (7. květen) zintenzivňovat. Odbory a těžaři se tak dnes setkají po 3týdenní odmlce. Těžařské společnosti již naznačily, že v dlouhodobém horizontu chtějí těžbu komodit modernizovat, nahradit lidskou práci stroji a zvýšit tak celkovou produktivitu. To bude pro méně kvalifikované lidi znamenat ztrátu zaměstnání, což by se podle odhadů mohlo dotknout až 100 000 horníků. Naopak poptávka se zvýší po kvalifikované pracovní síle, která bude schopna ovládat nové stroje. Aktuální míra nezaměstnanosti v zemi je už tak nyní velmi vysoká – 24 procent, což znamená, že každý čtvrtý práceschopný člověk je bez zaměstnání.

Michala Moravcová, analytik finančních trhů, Bossa