Na první pohled je zřejmé, že letošní rok nepřál měnám těch států, jež jsou závislé na exportu komodit, zejména ropy, což dokazuje vývoj rublu, norské koruny a kanadského dolaru. Ačkoliv se kanadskému a australskému dolaru vedlo letos podobně, v příštím roce se mohou jejich cesty rozejít. Nelze popřít, že nižší ceny černého zlata odeberou kanadskému HDP 0,2–0,3 procenta HDP, avšak zpomalení ekonomického růstu nebude natolik signifikantní, aby kanadská centrální banka (BoC) musela přistoupit ke snížení základní úrokové sazby, aktuálně na úrovni 1 procenta. Navíc BoC je jedinou centrální bankou ze skupiny G8, která nepřistoupila ke kvantitativnímu uvolňování. Těžební a energetický sektor se podílejí 1/3na kanadském exportu. V Austrálii tvoří tato problematická odvětví až dvojnásobek hodnoty exportu než v Kanadě.
Navíc protinožci jsou díky mezinárodnímu obchodu a geografické poloze silně provázaní s hospodářstvím Číny, jež od roku 2010 signifikantně zpomaluje svůj růst. Ještě před 4 lety dosahovala druhá největší ekonomika světa meziročního tempa růstu HDP ve výši 12 procent, dnes je to sotva 7 procent. Index cen výrobců (PPI) dosahuje již 42 měsíců v řadě deflačních čísel a index spotřebitelských cen (CPI) dosáhl v listopadu nejnižší hodnoty za 5 let. Současný vývoj cen je výsledkem nadměrných výrobních kapacit, jež nenalézají využití a tlaku na maloobchodníky snižovat ceny. Pokles marží se již brzy může promítnout dostagnace trhu práce a následně pak poklesu příjmů domácností. Třešničkou na dortu je nemovitostní bublina ve velkých městech. Australská centrální banka (RBA) bude z těchto důvodů pravděpodobně nucena v roce 2015 přistoupit ke snížení základní úrokové sazby, momentálně na úrovni 2,5 procenta.
Naopak ekonomika Kanady je silně provázaná s hospodářstvím USA, od něhož se v příštím roce očekávají nejlepší výkony z řad rozvinutých zemí.
Michala Moravcová
Analytik finančních trhů
@bossacz
