Praha – Omezený. Takový bude podle analytiků dopad programu takzvaného kvantitativního uvolňování, který dnes v rámci boje s deflací v eurozóně oznámil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Důvodem je podle nich především neschopnost států provádět strukturální reformy a opatření ve fiskální oblasti, ale také odlišný přístup Evropanů k půjčkám, než jaký mají lidé v USA, kde kvantitativní uvolňování zabralo. Investoři přesto od ECB dostali více, než v co doufali.
„Všechny oči byly upřeny na Maria Draghiho a investoři se dočkali větší bazuky (přezdívka pro takto rozsáhlou intervenci, pozn. redakce), než odhadovali,“ říká pro Wall Street Journal portfolio manažer společnosti Allianz Global Investors Mauro Vittorangeli. „To trhy na nějakou dobu uspokojí,“ dodává Vittorangeli. Otázkou, kterou si odborníci kladou je, jak dlouhá tato doba bude.
Analytici oslovení Aktuálně.cz v krok ECB z dlouhodobého hlediska příliš nevěří. „Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes,“ domnívá se hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík.
REKLAMA
Evropa není USA
Omezený dopad programu kvantitativního uvolňování předpovídá také analytik České spořitelny Luboš Mokráš. „Bez pokračování strukturálních reforem států eurozóny sám o sobě nebude stačit ani na rozhýbání ekonomik, ani na zvýšení inflace,“ říká.
Pozitivní podle něj je, že se ECB zavázala program uskutečňovat, dokud nedosáhne inflačního cíle. „To zvyšuje šance, že budou dopady programu výraznější, než tomu bylo u jejích předchozích kroků,“ vysvětluje Mokráš.
Podle analytika společnosti Roklen Lukaše Kovandy ale nebude mít kvantitativní uvolňování v eurozóně tak silný efekt jako u Spojených států, které od roku 2008 tímto způsobem zasáhly již třikrát.
„Ve zkratce jde o odlišný sklon domácností k zadlužování v USA (a Británii), a kontinentální Evropě a o odlišný přístup jednotlivců k investování na kapitálovém trhu v obou regionech,“ vysvětluje Kovanda.
REKLAMA
Kvantitativní uvolňování podle slov Kovandy politikům spíše jen kupuje čas k tomu, aby mohli provést nutné strukturální reformy a opatření ve fiskální oblasti.
„Klíčové nebezpečí, které v programu spatřujeme, spočívá právě v tom, že politici takto získaný čas promrhají v obavě z dopadů nutně nepopulárních, avšak nepostradatelných reforem reálné ekonomiky,“ vysvětluje analytik.
