Čtvrtek 06. srpna. Svátek má Oldřiška.

Tři rozhodnutí pro českou ekonomiku

Do konce roku čekají českou ekonomiku ještě tři významná rozhodnutí, která ovlivní její trend v blízké budoucnosti. Jedním z nich, kterému budeme na tomto místě věnovat největší pozornost, bude verdikt ČNB o úrokových sazbách necelý týden před Vánocemi. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se centrální banka měla rozhodnout jinak, než se rozhodla v září nebo v listopadu, nicméně diskusi centrálních bankéřů ještě ovlivní nová sada dat z české ekonomiky a zpráv ze zahraničí. Nepředpokládáme, že by byly natolik optimistické, aby mohly současný obrázek přemalovat sytě na růžovo a pozici ČNB zásadně změnit. Další důležitá rozhodnutí už budou padat ve vládě a v parlamentu.
Tím prvním je nepochybně stanovení minimální mzdy platné od začátku příštího roku. Podle včera zveřejněné dohody by měla činit 14.600 korun, a bude tak o 1.250 korun, respektive 9,4 % vyšší než letos. Výsledek je vlastně někde v polovině mezi návrhem zaměstnavatelů a odborářů, takže se nedá říct, že by někdo vyhrál na celé čáře.
Někdo by mohl říct, že je to naprosto nepodstatné číslo, neboť se dotýká pouze velmi malého počtu zaměstnanců a ještě menšího okruhu profesí, nicméně nejde jen o tuto mzdu samotnou. Je na ní totiž navázán celý systém zaručených mezd a tedy dalších sedm „minim“ stanovených pro různé druhy profesí. Aktuálně jde o rozpětí 13.350-26.700, které se celé posune vzhůru a ovlivní tak mnohem více zaměstnanců než obvykle zmiňované jednotky procent. Dopad na firmy navíc nebude jen oněch 1.250 korun na víc, ale podstatně víc, protože nelze opomenout i odvod zdravotního a sociálního pojištění (aktuálně 33,8 %) z dodatečného navýšení. Samozřejmě lze diskutovat, nakolik si to může česká ekonomika závislá na malých a středních podnicích dovolit, koho a jak poškodí apod., ale možná je zde mnohem závažnější problém, a sice načasování tohoto rozhodnutí až téměř na konec roku a vlastně i jeho forma. Nedává firmám možnost nic předvídat ani předem připravit na další skokové zvýšení nákladů. Postrádá automatismus a vše ponechává na vstřícnosti a odpovědnosti vlády… na poslední chvíli.

A nakonec třetí důležité rozhodování se odehrává právě nyní v parlamentu, kde se jedná o státním rozpočtu na rok 2020. Má být opět deficitní, stojí opět na optimistických předpokladech a tradičně neposkytuje téměř žádný manévrovací prostor pro další přesuny peněz a už vůbec ne v hodnotě 177 mld. korun.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.