Pravdou je, že syrský konflikt sám o sobě není pro většinu rozvíjejících se trhů primárním nebezpečím. Nejistota s ním spojená přichází ale v nevhodnou chvíli, kdy řada rozvíjejících se ekonomik od Asie po jižní Ameriku čelí odlivu kapitálu. Hlavním důvodem je strach z obratu v politice amerického Fedu. Ten nejvíce poškozuje ty ekonomiky, které si v uplynulých letech vybudovaly závislost na super-levném dolaru, a výrazně se jim zhoršila bilance běžného účtu platební bilance. Odliv kapitálu dostává pod tlak tamní měny, a to ve chvíli, kdy je domácí inflace vysoko. Turecká inflace se blíží 9 % a indická 10 %. Tamní centrální banky jsou proto nuceny bránit měnu tvrdší měnovou politikou, která sráží domácí investice, zhoršuje hospodářské vyhlídky a teoreticky může nastartovat další vlnu odlivu kapitálu. V některých ekonomikách se k těmto makroekonomickým problémům přidávají i problémy politické – například v Turecku.
Jak do toho všeho zapadá Sýrie? Zatím je třešničkou na dortu plném problémů, je katalyzátorem, který dal v posledním týdnu průchod k výraznějším výprodejům na rozvíjejících se trzích. Až nejistota kolem Sýrie opadne, budou z toho těžit především ty měny, které se svezly s výprodeji na rozvíjejících se trzích, ale jejich ekonomiky nemají žádné výrazné makroekonomické nerovnováhy. K těm patří celá střední Evropa, která má nízké deficity běžného účtu a momentálně se může těšit z pěkného německého oživení.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
